Emanuel J. byl kvůli tomu obviněn, a dokonce i obžalován, přestože žádný trestný čin nespáchal. Skutečného pachatele policie dopadla později a soudy mu následně uložily 4,5 roku vězení. S Emanuelem se vůbec neznal.

Stíhání Emanuela následně policisté zastavili, jeho manželka se pak obrátila na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tamní pracovníci poté obvinili oba pražské kriminalisty Pavla Buriana a Alexandra Valinu z vydírání a zneužití pravomoci úřední osoby.

Jenže Obvodní soud pro Prahu 8 následně obžalované policisty hned dvakrát osvobodil, a to i kvůli faktu, že Emanuel v květnu 2014 zemřel. Tudíž už nemohl proti obžalovaným svědčit a jeho písemná výpověď na inspekci byla podle soudu rozporuplná a nehodnověrná. S tím se ale neztotožnil nadřízený pražský městský soud, který případ vždy vrátil zpět na stůl soudci z Prahy 8.

Ten pak napotřetí loni v červenci už sice uložil Burianovi s Valinou tříleté podmínky za zneužití pravomoci, ale obžaloby z vydírání je zprostil. Ani tento verdikt se však nelíbil nadřízeným pražským městským soudcům a znovu rozsudek zrušili.

V tom čtvrtém z loňského prosince už soud v Praze 8 uznal kriminalisty vinnými z obou zločinů, tříletou podmínku jim ale nechal, jen prodloužil zkušební dobu ze tří na čtyři roky. Až zmíněný poslední verdikt nakonec letos 31. května pravomocně posvětil odvolací Městský soud v Praze, jehož část písemného rozhodnutí nyní Právo získalo.

Mohli dostat deset let

Senát vedený Evou Burianovou oběma policistům navíc prodloužil ze dvou na čtyři roky lhůtu, během které nesmějí pracovat v bezpečnostních sborech. Hrozilo jim přitom až deset let za mřížemi.

Vše začalo v říjnu 2012, kdy Emanuel přišel sám na policejní služebnu sdělit, že i přes média hledaným pachatelem série ozbrojených loupeží v barech a čerpacích stanicích by mohl být jeho synovec. S tím měl vážné osobní spory a den před svým oznámením se s příbuzným ostře pohádal kvůli penězům.

Jenže na policii se vše obrátilo proti samotnému Emanuelovi. Zveřejněná podobizna pachatele totiž seděla i na něj. A tak jej přivolaní kriminalisté začali vyslýchat jako podezřelého. Podle rozsudků soudů však naprosto nezákonně.

Vyhrožovali sklepem a gestapem

„Zneužili jeho tísně a rozumové slabosti, neumožnili mu souvisle vylíčit skutečnosti ohledně jeho domnělé trestné činnosti, při kladení dotazů mu naznačovali odpovědi a do protokolu jeho výpovědi uváděli skutečnosti, které nevypověděl, a protokolovali nepravdivé skutečnosti,“ napsali soudci v nynějším verdiktu.

Policisty údajně vedla k jistotě, že pachatelem je právě Emanuel, skutečnost, že podle výsledků pachových stop byl přítomen u šesti ze sedmi loupeží.

Avšak způsob, jaký k jeho následnému přiznání zvolili, do policejní praxe podle rozsudku rozhodně nepatřil. Například naznačovali, že se může dostat do sklepa, ze kterého se dostane rovnou do nemocnice. Nebo se ho ptali, zda ví, jaké věci mělo dělat za války gestapo, a muži pak hrozili vzetím do vazby, kde prý dojde k jeho sexuálnímu zneužívání.

„Oba obžalovaní poté přistoupili i k fyzickému nátlaku, kdy poškozeného bili do hlavy. Burian nejprve šlehl poškozeného přes obličej koženými rukavicemi, kterými ho následně i udeřil, a Valina ho bil do hlavy,“ přiblížil dění na služebně soud.

Přiznal se i pro televizi

Po řadě výslechů Emanuel po dvou dnech naprosto rezignoval a vzal vinu za loupeže skutečně na sebe. Podepsal přiznání, které z protokolu, sepsaného policisty, přečetl. Poté se navíc musel nechat natočit na kameru s tím, že se omlouvá všem přepadeným, a tento záznam nechala policie zveřejnit v televizi.

Oba podezřelí kriminalisté však shodně popřeli, že by staršího muže k přiznání donutili. Soudy však měly nakonec jiný názor. „V důsledku počínání obžalovaných se poškozený bezpodmínečně doznal k vyšetřované trestné činnosti, ačkoliv ve skutečnosti se žádné nedopustil,“ konstatuje rozsudek.

Jak již bylo řečeno, na základě vynuceného doznání kriminalisté Emanuela 3. října 2012 obvinili a v dubnu následujícího roku na něj státní zastupitelství podalo obžalobu. Naštěstí ještě před zahájením soudního jednání policie našla skutečného pachatele a Emanuela musela očistit.

Podle dřívějších tvrzení jeho manželky si ale muž nesl hroznou zkušenost až do konce života, který už nebyl příliš dlouhý. Od osudné návštěvy policejní služebny uběhlo devatenáct měsíců, když Emanuel zemřel.