Vlastník tajemné společnosti Michael Smelík, za jehož lukrativní byznys úspěšně u svého kyrgyzského protějšku oficiálně lobboval hradní kancléř Vratislav Mynář, totiž v minulosti mimo jiné prostřednictvím společnosti Solfortis postavil v roce 2010 solární elektrárnu na Slovensku, aby ji krátce po jejím dokončení předal i s jejími zisky a státními subvencemi do rukou dvorních Rittigových právníků z advokátní kanceláře MSB Legal.

Nitky k Mynářovi

Právo to zjistilo při podrobném mapování podnikatelské minulosti Smelíka z údajů v obchodním rejstříku. Podle něj v orgánech společnosti nejprve v roce 2011 usedli Jana Šádková a Jiří Pergl. Šádková byla společně s Rittigem obžalována a zatím nepravomocně zproštěna z tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical.

Perglovy obchodní aktivity jsou v posledních letech úzce provázané s MSB Legal. Firmu o rok později kompletně ovládla společnost Wilsea. Tu vlastní kyperská společnost Cheerlade Holdings Limited a jejím jednatelem je dodnes jeden ze společníků MSB Legal David Michal. Klíčoví Rittigovi advokáti Michal a Karolína Babáková ostatně v roce 2012 začali působit v dozorčí radě Solfortisu.

Sám Smelík pro Právo potvrdil, že elektrárnu v Novém Sadu skutečně vybudoval. Proč se ji ale po jejím zprovoznění a mimo jiné i přiznání štědrých subvencí od slovenského státu rozhodl přenechat lidem okolo Rittiga, to vysvětlit odmítl.

„Nový Sad jsem stavěl, ale nevím, komu jsem to prodával. Nevzpomenu si, protože za svůj život jsem toho postavil hodně a opravdu hodně jsem toho prodal,“ řekl Právu Smelík. Bez dalších podrobností pouze doplnil, že Michala zná.

Lidové noviny už minulý týden ostatně informovaly, že Liglass Trading zase dříve sídlila na stejné adrese jako MSB Legal a že v mateřské akciovce Liglass působil právě Michal.

Desítky miliónů na dotacích

A za povšimnutí stojí i to, že nitky ke stejným Rittigovým lidem vedou i od Mynáře, který dosud neznámé firmě oficiální přímluvou pomohl státní zakázku v Kyrgyzstánu získat.

Právo už totiž dříve informovalo o tom, že jména Michala a Babákové figurují vedle Mynáře také v propletenci firem spojených s někdejším lukrativním systémem na vymáhání pokut pražského dopravního podniku.

Ale zpátky ke společnosti

Jen rok po zprovoznění solárního parku přenechal Smelík kontrolu nad firmou společnosti Wilsea.

Za jakou cenu transfer proběhl, není jasné, každopádně Smelík se obchodem podle všeho připravil o nemalé příjmy.

FVE Nový Sad dostala podle Denníku N jenom za rok 2013 dotace téměř 1,5 miliónu eur, tedy v přepočtu 40 miliónů korun. Wilsea jejím prostřednictvím čerpala mnohamiliónové dotace až do roku 2015, pak prý zmeškala lhůtu pro nahlášení objemů vyrobené zelené energie, a proto o subvence přišla.

Slovenský deník informoval, že Pergl zvažoval možnost bránit se soudní cestou. Jak to celé dopadlo, se Právu zjistit nepodařilo. Protože ani Pergl jako tehdejší jednatel společnosti, ani Michal jako nynější jednatel firmy Wilsea, která v roce 2016 provedla se Solfortis fúzi, na dotazy redakce neodpověděli.

Přivedl Shenara k solárnímu byznysu

Wilsea přitom není v podnikání se solární energií žádným nováčkem. Od roku 2009 vlastnila polovinu společnosti Amun.Re, které ČEZ zaplatil za solární projekty pět miliard. Zbývajících 50 procent firmy vlastnil miliardář Martin Shenar, kterého kvůli údajnému daňovému úniku nyní stíhá policie.

Smelík se minulý týden v médiích nechal několikrát slyšet, že Shenara k solárnímu byznysu přivedl, respektive mu prý řekl, že je vhodné investovat do obnovitelných zdrojů. V roce 2009 byl také Smelík ve vedení Shenarovy firmy Eurocoop Inspekta, než jej v představenstvu vystřídali Babáková a Michal.

Bez zajímavosti přitom není ani to, že firma Solfortis, jejíž řízení a posléze i vlastnictví Smelík převedl na Rittigovy blízké, sídlila v době budování slovenské elektrárny na stejné adrese poblíž Železného Brodu, kde má dosud oficiální adresu Liglass Trading.

Neexistující doporučení?

Sám Mynář v souvislosti se svou přímluvou za firmu Liglass uvedl, že se k ní odhodlal až poté, co si společnost nechal prověřit od ministerstva průmyslu a obchodu. A v tomto směru se v pondělí ve vysílání Českého rozhlasu vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Ten podle svých slov firmu vůbec neznal, ale figurovala prý na seznamu firem, které mu resort doporučil.

„Když mně to ministerstvo takto dodá, tak se samozřejmě při rozhovoru s příslušným prezidentem o těchto firmách zmíním. Udělal jsem to v desítkách rozhovorů,“ řekl k tomu v pondělí prezident v pořadu 20 minut Radiožurnálu.

Server Neovlivní ale v této souvislosti nedávno informoval, že ministerstvo Mynářovi žádné stanovisko k firmě Liglass nedávalo, protože o ně ani nežádal.