Článek
„V praxi plzeňského krajského soudu jde už o třetí znalecký posudek, kdy docent Hynek nevyšetřil poškozeného a stanovil diagnózu, což je v naprostém rozporu se zákonem o znalcích a v rozporu s jakoukoliv etikou. Pokud ta věc neskončí trestním stíháním tohoto znalce, pak by měla vyústit v pozastavení jeho znalecké činnosti,“ uvedl Špeta v odůvodnění rozsudku v případu podvodu a vydírání při poskytování nebankovních půjček.
Právě u jedné z poškozených, která obžalovanému sedla na lep a přišla o střechu nad hlavou, se v důsledku této emočně vypjaté situace rozvinula posttraumatická stresová porucha, což potvrdily posudky psycholožky a psychiatra, kteří ženu v průběhu trestního řízení vyšetřili. Podle závěru oponentního posudku, jejž vypracoval Hynek na žádost obhajoby, není prokazatelné, že vznik duševní nemoci poškozené souvisel právě s jednáním obžalovaného.
„Se závěry kolegů jsem se neztotožnil a jejich interpretaci považuji za nešťastnou a z odborného hlediska za nesprávnou,“ prohlásil Hynek. Poukázal na to, že na poškozenou působilo více stresových faktorů. „V lidské psychice nejsme schopni rozlišit, který ze stresových faktorů z té které konkrétní situace působí víc, méně nebo nepůsobí vůbec. Tedy který je ten rozhodující pro vznik posttraumatické poruchy,“ uvedl Hynek.
„V tomto případě bylo špatně interpretováno, že pouze jediný faktor vedl u poškozené ke vzniku této duševní poruchy,“ doplnil obhajobu svého posudku Hynek.
Soudce: Jak to mohl stanovit, když ji nikdy neviděl?
Soudce ale posudek smetl ze stolu. „Naprosto jej odmítám. Vůbec nechápu, jak takto renomovaný znalec mohl diagnostikovat osobu, kterou nikdy neviděl a v podstatě s ní nehovořil ani vteřinu,“ upozornil Špeta.
Pokud to neskončí trestním stíháním, pak by vše mělo vyústit v pozastavení znalecké činnosti
Jak sám Hynek přiznal, pro své závěry vycházel pouze z původního znaleckého posudku a textu obžaloby. „Verbální komunikace s pacientem není asi to nejdůležitější ani rozhodující při psychiatrickém vyšetření, tedy pokud se nejedná o psychotického člověka, který nemá náhled na svoji nemoc,“ vysvětlil Hynek.
Postup je prý nepřijatelný
Zpracovatelem původního psychiatrického posudku na poškozenou, který Hynek zpochybnil, je primář dobřanské psychiatrické léčebny a soudní znalec Vladimír Šupina. Ten by se podle svých slov bez vyšetření pacienta neodvážil posudek zpracovat.
„Pohovor, který s pacientem vedete, má svůj velký význam a smysl. Mezilidská komunikace probíhá i neverbálně. To z žádných písemných zdrojů nevyčtete, a přitom je velmi významná. Vidíte, jak se dotyčný člověk na položení otázky zatváří, jak povytahuje obočí nebo se zakoktává,“ uvedl Šupina před soudem.
Hynek je soudním znalcem psychiatrie od roku 1971. Do povědomí veřejnosti se dostal v roce 2003, kdy jej v ordinaci těžce zranil mačetou jeho bývalý pacient. Stát mu později vyplatil čtyřmiliónové odškodné.