Přibylo hlavně úmrtí chodců, a to na dvojnásobek. Přitom počet samotných střetů na přejezdech sice také vzrostl, ale pouze o šest procent, a počet zraněných naopak meziročně o téměř polovinu klesl. Při všech nehodách na drahách loni zahynulo 245 lidí, o tři méně než v roce 2015.

Předloni při srážkách aut, cyklistů či chodců s vlaky na přejezdech zemřelo 32 lidí. Srážek bylo 165, takže úmrtí si vyžádala v průměru každá pátá. Loni bylo střetů 175 a tragická byla zhruba každá čtvrtá nehoda. Nejméně lidí zahynulo na přejezdech za posledních 14 let v roce 2013, kdy inspekce zaznamenala 23 úmrtí.

Tragédie na přejezdech
Rok Srážky
Úmrtí
200824745
200922738
201027549
201119034
201218827
201318023
201418043
201516532
201617545

Na loňském výrazném růstu počtu mrtvých se podle Drápala podepsala hlavně úmrtí chodců. V roce 2015 jich na přejezdech zahynulo po střetu s vlaky deset, kdežto loni již dvě desítky.

Srážky v naprosté většině případů zapříčinili právě chodci, řidiči a další účastníci silničního provozu. „Je to poměrně vysoké číslo,“ poznamenal ke statistikám inspekce i šéf dopravní policie Tomáš Lerch. Upozornil však, že čísla policistů a drážních inspektorů budou různá, protože například střet vlaku s chodcem policie nepovažuje za dopravní nehodu.

Celkem loni na všech drahách – tedy včetně tramvají, trolejbusů či lanovek – zemřelo 245 lidí, v roce 2015 bylo mrtvých 248. Ještě výraznější byl pokles počtu zraněných, kterých meziročně ubylo o více než 21 procent na 675.