Článek
Přibylo hlavně úmrtí chodců, a to na dvojnásobek. Přitom počet samotných střetů na přejezdech sice také vzrostl, ale pouze o šest procent, a počet zraněných naopak meziročně o téměř polovinu klesl. Při všech nehodách na drahách loni zahynulo 245 lidí, o tři méně než v roce 2015.
Předloni při srážkách aut, cyklistů či chodců s vlaky na přejezdech zemřelo 32 lidí. Srážek bylo 165, takže úmrtí si vyžádala v průměru každá pátá. Loni bylo střetů 175 a tragická byla zhruba každá čtvrtá nehoda. Nejméně lidí zahynulo na přejezdech za posledních 14 let v roce 2013, kdy inspekce zaznamenala 23 úmrtí.
| Tragédie na přejezdech | ||
| Rok | Srážky | Úmrtí |
| 2008 | 247 | 45 |
| 2009 | 227 | 38 |
| 2010 | 275 | 49 |
| 2011 | 190 | 34 |
| 2012 | 188 | 27 |
| 2013 | 180 | 23 |
| 2014 | 180 | 43 |
| 2015 | 165 | 32 |
| 2016 | 175 | 45 |
Na loňském výrazném růstu počtu mrtvých se podle Drápala podepsala hlavně úmrtí chodců. V roce 2015 jich na přejezdech zahynulo po střetu s vlaky deset, kdežto loni již dvě desítky.
Srážky v naprosté většině případů zapříčinili právě chodci, řidiči a další účastníci silničního provozu. „Je to poměrně vysoké číslo,“ poznamenal ke statistikám inspekce i šéf dopravní policie Tomáš Lerch. Upozornil však, že čísla policistů a drážních inspektorů budou různá, protože například střet vlaku s chodcem policie nepovažuje za dopravní nehodu.
Celkem loni na všech drahách – tedy včetně tramvají, trolejbusů či lanovek – zemřelo 245 lidí, v roce 2015 bylo mrtvých 248. Ještě výraznější byl pokles počtu zraněných, kterých meziročně ubylo o více než 21 procent na 675.