Článek
Ze spisu vyplývá, že si podnikatel Vladimír Pálenský vytvořil projekt nazvaný Profesní vzdělávání je jediné řešení pro udržení kvality řemesla. Slíbil v něm, že bude po 20členných skupinkách dočasně zaměstnávat a školit lidi s různým postižením, aby byli lépe zaměstnavatelní. Tvrdil, že zvýší jejich kvalifikaci pro práci v pohostinství.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Toho měli dosáhnout po absolvování školení v komunikaci a obchodních dovednostech, v oblasti informačních technologií, anglickém jazyce a v marketingu. Každý z kurzů měl být patnáctiměsíční a využity k nim měly být dvě tehdejší Pálenského restaurace.
„Kamarádka mu tvrdila, že má známé na ministerstvu (práce a sociálních věcí – pozn. red.), a pokud jim předloží projekt, tak s ním uspěje a peníze dostane. Já jsem s tím nesouhlasila. Hádali jsme se kvůli tomu. Později jsme se rozvedli,“ řekla v pondělí soudu Naďa Pálenská, bývalá manželka podnikatele, jemuž hrozí až deset let vězení. Pálenský se procesu nezúčastnil.
Nepodmíněný trest hrozí nejen podnikateli, ale i jeho někdejší družce a její kamarádce, která se prý do přípravy projektu zapojila. Jeho kontrola ale později přinesla nečekané překvapení.
„Fiktivní pracovní smlouvy“
Zatímco zaměstnanci úřadů práce Brno-město a Brno-venkov byli rádi, že mohli díky novému projektu nabídnout práci lidem, kteří dlouhé měsíce čekali na jakoukoli pracovní příležitost, někteří z těchto lidí byli zapojeni do projektu jen fiktivně. Vůbec se kurzů nezúčastnili.
„Hledala jsem práci a nemohla ji najít. Byla jsem šťastná, že vůbec něco mám. Byla jsem v jeho firmě vedená, ale žádnou práci jsem neodváděla,“ řekla Právu se slzami v očích jedna z někdejších účastnic kurzu, která si nepřála uvést své jméno. Další svědci odmítli vypovídat nebo soudu řekli, že se žádných školení nezúčastnili, protože se nekonala.
„Zamlčel, že nevytvoří všechna uváděná pracovní místa, někteří zaměstnanci nebudou na provozovnách ve skutečnosti pracovat, případně nebudou pracovat v uváděném rozsahu... K jednotlivým žádostem (o dotaci) předkládal různé nepravdivé a zfalšované doklady, zejména nájemní smlouvy a doklady o platbách nájemného, faktury a pokladní doklady za nákup vybavení dílen a fiktivní pracovní smlouvy s údajnými zaměstnanci,“ píše se v obžalobě.