Doby rady Vacátka, kdy se galérka po večerech scházela v hostincích, jsou už dávno pryč. I kriminální živly se podle Mudrocha přizpůsobily době, a proto se zpravidla specializují na určitý obor.

„Jsou lidi, kteří jenom loupí. Pak jsou kapsáři, kteří prostě jenom kradou. Většina kapsářů nikdy nepůjde přepadnout prodejnu. Bytaři se zase pouze vloupávají do bytů nebo do baráků. Tohle oni ctí a drží se toho,“ shrnul Mudroch.

Mnohdy to jsou opravdu velice pěkné holky, takže by to do nich člověk vůbec neřeklRadek Mudroch

Podle něj podniky, kde by se zločinci scházeli, už téměř nejsou. V Praze sice byly putyky, kam policisté mohli přijít a vždycky tam nějakého hledaného našli, ale většinou šlo o restaurace tak nevalné pověsti, že je úřady časem zavřely.

Jak poznat chmatáka?

Kapsáři i značně změnili podobu. Většinou se jedná o mladší ženy kolem dvaceti let. Některým je dokonce teprve šestnáct nebo sedmnáct.

„Na ulici se dají odhalit velice špatně. Jsou vždy o krok napřed a rychle se vyvíjejí. Mnohdy to jsou opravdu velice pěkné holky, takže by to do nich člověk vůbec neřekl. Navíc si hrají na turistky, takže chodí hezky a draze oblékané,“ konstatoval Mudroch.

Používají často něco na zakrytí, může to být cokoli: bunda, mikina nebo šátekRadek Mudroch

Podle něj je jediná šance, jak je poznat, když se člověk zaměří na jejich chování. Kapsářky totiž většinou chodí sem tam po ulici a místo památek a významných míst sledují kolemjdoucí, respektive jejich batohy, kabelky a kapsy.

Podle Mudrocha se navíc vyskytují na místech s větší koncentrací lidí, tedy před obchodními centry nebo pamětihodnostmi a místo focení krouží v menších úsecích a vyhlížejí si svoji oběť.

„Používají často něco na zakrytí. Říká se tomu ‚šátro‘ a může to být cokoli: bunda, mikina nebo šátek. Ruka, kterou kradou, tak přes ni vždycky něco přehodí, aby nebyla vidět vlastní krádež,“ sdělil Mudroch s tím, že lidé z jeho týmu stráví někdy venku i několik hodin, než si vytipují kapsáře.

Kapsařina jako celoživotní džob?

Naopak starší kapsáři jsou spíše raritou. Podle Mudrocha ale v Praze operuje jedna skupina šedesáti až sedmdesátiletých chmatáků.

„Máme tu skupinku rusko-ukrajinské národnosti, kteří nám tady páchají kapesní krádeže celý život. Ale to jsou vážně kapsáři celoživotní, velice zkušení,“ uvedl Mudroch. Policisté podle něj o těchto „esech“ vědí, ale téměř není možné je chytit při činu nebo jim to dokázat.

Dodal, že se jim nějakého člena této skupiny povedlo lapit zatím jenom dvakrát nebo třikrát. Podle jeho zkušeností jsou někdy české kapsářky starší čtyřiceti nebo padesáti let, ale rozhodně se nejedná o nějaké ženy nad hrobem.

„Občas se stane, že senior krade v obchodě, protože nemá peníze na jídlo, ale to rozhodně nejde o kapesní krádeže,“ popsal.

Přes sezónu máme víc zahraničních kapsářských gangů než těch českýchRadek Mudroch

Kapsáři se málokdy se zaměřují na Čechy. Většinou si vybírají turisty. „Češi u sebe nenosí tolik peněz a hlavně vědí, že je tu může někdo okrást, a dávají si větší pozor,“ podotkl Mudroch s tím, že nejčastěji okrádaní jsou Korejci, Angličané a Němci.

Kapsáři pracují v týmech zpravidla dvou až pěti lidí. Podle Mudrocha by se dalo na prstech jedné ruky spočítat, kolik procent kapsářů vykonává svoji profesi individuálně.

„Přes sezónu máme víc zahraničních kapsářských gangů než těch českých. Bulhaři a Rumuni jsou v současné době na vzestupu, dohánějí je pak Chorvati a další z jihu,“ podotkl šéf týmu bojujícího proti kapsářům.

Dodal, že za uplynulý rok do Česka dorazilo výrazně víc kapsářů z Rumunska.

Hostely a ubytovny, tam se ukrývají

Paradoxně to, že v Česku kradou cizinci, policistům v určitém ohledu pomáhá. Musí si totiž najít nějaké ubytování.

„Nebydlí v drahých hotelech, jsou to vesměs hostely nebo menší ubytovny. Máme vytipovaná místa, takže občas je tam najdeme,“ řekl Mudroch s tím, že nebude uvádět konkrétní lokality.

Cizokrajný původ je pak důvodem, proč se kapsáři často vyhnou pobytu ve vězení. Od soudu zpravidla odcházejí jenom s trestem vyhoštění na rok či dva.

Pokud se je policistům povede chytit, tak většinou tvrdí, že jsou v tom nevinně, zapírají, případně použijí výmluvy, že kradli, aby měli peníze na jídlo, na cestu domů nebo na plínky. „Kuriózní výmluva byla, že žena chtěla přijít do jiného stavu, nešlo jí to, tak se rozhodla, že půjde na in vitro. Ale u nich je to tak strašně drahé, tak přišla krást sem,“ uvedl Mudroch.

Podle něj jsou to ovšem vždy jen výmluvy, protože se jedná o členy organizovaného gangu. Chycení při činu nikdy nepřiznají, že jsou členy zločinecké skupiny.