Původně jsme měli mluvit o vašich plánech v čele inspekce, ale teď se nelze nezeptat – budete po jejím dalším vyšachování také rezignovat?

Je pravda, že určitá podobnost v těch případech je, ale neplatí to zdaleka stoprocentně. Podstatný rozdíl je v tom, že kauza Vidkun se týkala i našich příslušníků, takže jsem to vnímal jako v zásadě logický krok ze strany státního zástupce. V aktuálním případu ovšem dosud nevím o tom, že by do něj byla inspekce jakkoliv zapletena, takže rezignovat se rozhodně nechystám.

Další „opomenutí“ inspekce kritizovali opoziční poslanci, ale i ti z řad vládní koalice. Jak takový postup hodnotíte vy?

Vnímám to jako ojedinělou situaci. Státní zástupce má sice oprávnění ve výjimečných případech přikázat jakoukoliv věc de facto komukoli. Byl bych ale nerad, kdyby to bylo pravidlem.

Činíte v tomto směru nějaké aktivní kroky, jednáte o tom například s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která má aktuální kauzu na starosti?

Měli jsme různá jednání už před touto situací a v současné době nic takového neiniciuji, nicméně po určité době bude zřejmě na místě se touto věcí zabývat.

Pražská vrchní státní zástupkyně vaše vynechání odůvodnila tím, že detektivové na kauze pracovali rok a půl předtím, než se objevilo první podezření směřující k příslušníkovi celní správy, což podle jejího vyjádření znemožnilo kvůli možnému ohrožení celé kauzy předání kauzy komukoliv jinému.

Dovedu si představit, že ti policisté na té kauze do té doby odvedli spoustu práce a že ty důvody tak mohly být oprávněné.

Bradáčovou řízený úřad ale nedávno jinou kauzu týkající se podezření z rozsáhlých manipulací s insolvenčními řízeními kolem finančníka Petra Sisáka po dvou letech vyšetřování původním detektivům z protikorupční policie odejmul a předal ji na krajské policejní ředitelství. Skutečně tedy nebylo možné inspekci do aktuální kauzy zapojit?

Je pravda, že takových případů bylo v minulosti více a že jsou i další možnosti, jak tyto situace řešit, kromě kompletního předání věci inspekci jsou tu i možnosti utvoření společných týmů atp. Nicméně platí, že jako projev nedůvěry vůči inspekci to nevnímám.

Nemůžete být ale původem možné nedůvěry v tomto případě i vy osobně? Znáte se s hlavním podezřelým – bývalým policistou Igorem Gáboríkem, který podle obvinění nakupoval od vysokých důstojníků citlivé informace z trestních spisů a se kterým jste v devadesátých letech sloužil na pražské kriminálce. Stýkáte se s ním?

Pana Gáboríka znám, a to jako policistu, se kterým jsem kdysi pracoval ve stejné policejní budově. V posledních letech jsem ho náhodně několikrát potkal, ale pravidelně se s ním nestýkám a ani jsem o to neusiloval. Potkávám takto spoustu lidí a můžu absolutně vyloučit, že bych mu vynášel jakékoliv informace nebo něco podobného. To v žádném případě.

Kdy jste ho naposledy viděl a při jaké příležitosti?

Abych pravdu řekl, tak si přesně nepamatuji. Ale zkuste se zeptat těch, kteří ho sledovali a dnes vyšetřují – mohli by znát přesné datum.

Těsně před zatýkáním v této kauze Právo informovalo o tom, že šéf jednoho z oddělení pražské hospodářské kriminálky Pavel Klučka nalezl ve své kanceláři prostorový odposlech, který s tímto případem podle dalších médií úzce souvisel. Klučka okamžitě podal trestní oznámení a vaši lidé podle informací Práva nalezené štěnice na základě toho bezprostředně poté zkoumali. Kdo a proč tedy pražské kriminalisty, kteří mimo jiné řeší citlivou kauzu Čapí hnízdo, odposlouchával?

Mohu říct jen to, že to v současné době prověřujeme a samozřejmě posuzujeme, jestli to zařízení tam bylo instalováno legálně nebo nikoliv.

V prostředí tuzemských bezpečnostních složek se nicméně mluví nahlas o tom, že pražskou kriminálku „napíchnul“ právě ÚOOZ. Tento útvar každopádně dlouhodobě sledoval v rámci kauzy Vidkun olomoucké policisty nebo nyní v rámci aktuálního případu s krycím názvem Bereta vysokého důstojníka protikorupční policie. Jak se obecně díváte na situaci, kdy jedna součást policie prověřuje, odposlouchává a někdy i zatýká jiné policisty, se kterými by měla za normálních okolností spíše spolupracovat? Získává tak nejen informace k vlastnímu případu, ale i k mnoha dalším…

V pořádku to určitě není. Ty informace by správně měly proudit napříč útvary nebo jednotlivými složkami policie úplně jiným způsobem než odposloucháváním. Kromě toho nemusí být vždy jisté, že to souvisí přímo se zaměřením toho kterého útvaru, a nevidím důvod, proč by pak měl mít díky tomu přehled třeba o tom, jaké má jiný útvar informace nebo dokonce informátory. Inspekce byla zřízena primárně právě proto, aby ona byla ta zlá a neoblíbená mezi policisty a tedy aby oni sami si navzájem mohli důvěřovat.

Kauza Vidkun se týká podezření na rozsáhlou klientelistickou síť na Olomoucku, která měla podle detektivů z ÚOOZ zahrnovat místní politické, podnikatelské i policejní špičky. Případ se tedy dotkl i dvou vašich důstojníků, kterým byly prohledány kanceláře, ale dodnes nebyl ani jeden z vašich lidí v této souvislosti z ničeho obviněn. Jsou oba dál v práci?

Ano, normálně slouží, akorát byli přeřazeni do jiného kraje.

Abychom se ale dostali také k vámi řízené instituci – po svém nástupu do funkce jste vyměnil většinu klíčových vysokých pracovníků, což vyvolalo podle zákulisních informací mnoho zlé krve. Je situace v inspekci stabilizována?

Každý manažer si buduje kolem sebe tým, kterému věří a se kterým chce spolupracovat. Nekácím les, jak se říká v přísloví, ale pouze obměňuji některé vedoucí pozice. Ta obměna je navíc dlouhodobá a jde o přirozený vývoj. Někteří se zkrátka s mojí vizí ztotožní a jiní nikoliv, to je standardní věc. Nemyslím si ale, že by situace byla jakkoliv dramatická.

Jedním z vašich nových nejbližších spolupracovníků je náměstek pro speciální operace Milan Špaček, který se donedávna podílel coby detektiv protikorupční policie na zmíněném vyšetřování údajně zmanipulovaných insolvenčních řízení Sisákovy společnosti Via Chem Group. Právě z tohoto spisu s krycím názvem Hangár přitom podle všeho také utíkaly informace a státní zástupce před odejmutím kauzy protikorupční policii podal kvůli tomu na členy původního týmu trestní oznámení. Tím se zabývá právě inspekce, nevyšetřuje tak váš náměstek sám sebe?

To mohu zcela vyloučit, protože on nemá ze své pozice jakýkoliv přístup k trestním řízením, která se v rámci úřadu vedou, tím méně k tomuto. A jen na okraj musím podotknout, že na něj konkrétně nikdo v souvislosti s úniky neukázal. Každopádně jakékoliv ovlivňování šetření z jeho strany mohu vyloučit.

Už jste tedy zjistili, kdo už před rokem vynesl části spisu týkající se odposlechů nebo kdo varoval obviněného finančníka před chystaným zátahem letos v lednu?

Ani toto šetření není uzavřeno, ale mohu ubezpečit, že se tomu věnujeme důsledně a aktivně.

Prověřujete přitom nejen možnou roli policistů, ale také třeba státních zástupců. Můžete už alespoň vyloučit, že by oním „krtkem“ byl někdo z nich? Právě tak se totiž už před časem ve vysílání České televize vyjádřil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Vycházel přitom z vašich informací?

My jsme mu takové informace nepředali. Nevím, z čeho vycházel. To prověřování každopádně není uzavřené, takže se k tomu nebudu vyjadřovat.

Jaké jsou vaše plány v čele inspekce, co chcete změnit?

Musí být zajištěna kontinuita, což je ostatně dáno i zákonem, nicméně určité změny samozřejmě jsou. Kromě důrazu na samotné trestní řízení a jeho zákonnost jsem např. zejména v reakci na kauzu Vidkun zavedl větší kontrolu nad jednotlivými regionálními expoziturami inspekce, protože ta se ukázala jako nedostatečná. Není to o nějaké koncentraci moci, ale zkrátka chci mít jistotu, že se v regionech se získanými informacemi nakládá podle zákona.

Podle dřívějších informací Práva požadujete zhruba dvacet miliónů korun na to, abyste mohli přijmout nové lidi na provádění tzv. zkoušek spolehlivosti, kterými můžete testovat např. odolnost policistů ke korupci. Proč potřebujete nové lidi?

Měli jsme za úkol vyhodnotit zhruba sedmileté fungování zkoušek a se zástupci všech bezpečnostních sborů i resortů vnitra a spravedlnosti jsme se shodli, že ty zkoušky by měly pokračovat tak, jak fungují nyní, čili pouze vůči příslušníkům ozbrojených sborů.

Tu tenkou hranici mezi legální zkouškou a nezákonnou provokací samozřejmě velmi dobře známe a nepřekračujeme ji, nicméně chceme upřednostnit kvalitu před kvantitou a to samozřejmě stojí peníze.

Zjednodušeně se dá říci, že personální posílení je nutné už jen kvůli tomu, aby nebyly zcela okoukané a tzv. provařené obličeje těch lidí, kteří se jim v současné době věnují. Nevoláme po zázracích, ale v současné situaci bychom potřebovali alespoň padesát lidí. Ostatní bezpečnostní sbory neustále posilují a my v současné době máme jednoho inspektora na zhruba 270 příslušníků bezpečnostních sborů, které máme kontrolovat.

V té souvislosti je na místě se ptát, odkud by vaši nováčci měli být. Narážím na dlouhodobou debatu o základní filozofii inspekce, která by podle mnohých hlasů odborné veřejnosti neměla být složena jen z bývalých policistů, kteří pak mají za úkol vyšetřovat své bývalé kolegy a mnohdy i přátele, ale spíše z nezaujatých absolventů právnických fakult, státních zástupců atp. Co si o tom myslíte?

Diskusím na toto téma se absolutně nebráním, ale problém je v tom, že o bývalém státním zástupci, který by měl zájem o práci na inspekci, prostě nevím, a absolvent právnické fakulty bude sice zřejmě odborně erudován, ale jeho zkušenosti s trestním řízením budou nulové. A kromě toho už tu není kde jinde brát než u policie.