Článek
Modus operandi byl vždy stejný. Podezřelí si podle policie nejprve koupili drahé auto, pak si pořídili levnější a sjednali k němu povinné ručení. Za volant levnějšího vozu pak posadili takzvaného řidiče – kaskadéra, který úmyslně naboural to drahé.
V tuto chvíli přišli další podezřelí, kteří předstírali, že byli řidiči v době nehody a celou věc ohlásili. Pak přišli na scénu další komplici, kteří vystupovali jako majitelé vozidel a požadovali proplacení škody na vozidlech od pojišťoven.
Nakonec auto „ukradli”
Drahá auta ale byla opakovaně bourána a bez větších oprav, účelově převáděna na další fiktivní majitele. Zároveň podezřelí vyměňovali i registrační značky, aby se zakryly předchozí události a ztížilo se odhalení trestné činnosti. Nakonec gang nahlásil fiktivní krádež drahého auta a peníze inkasoval znovu.
V dalších případech pak byla úvěrována a přitom pojišťována vozidla, která již byla v té době nepojízdnými vraky. Po získání prostředků z úvěrové společnosti pachatelé oznámili krádež vozidla a požadovali pojistné plnění.
Kriminalisté zjistili, že v těchto případech figurovalo zhruba třicet luxusních aut, která byla bourána, přibližně třicet vozů na odpis a asi třicet vozidel z autopůjčoven, které sloužily jako viníci nehod. Podezřelým teď hrozí až deset let vězení.
Vyšetřování zahájili policisté v březnu 2009, po dvou letech práce ale museli vzhledem k rozsahu trestné činnosti podezřelých případ postoupit na Krajské ředitelství pražské polici. Celý spis aktuálně čítá 32 500 stran.