Jak reportér Práva zjistil v terénu, policejní technici v jednotlivých případech, kde je nižší odhadovaná škoda odcizených věcí, se už ani nepokoušejí z místa činu brát otisky prstů. A to i když pachatel má nejspíše na kontě více vykradených aut a v součtu by se tak již jednalo o trestný čin. Výjezdů k vloupačkám je ale příliš mnoho.

Zatímco u většiny trestných činů je podíl recidivistů na počtu stíhaných každoročně třetinový až poloviční, tak u „vyluxovaných“ aut více než 80procentní.

Jen loni policie stíhala za vykradení vozů 1255 osob, z toho 1023 recidivistů. Celkem poškodili a vybrali 23 tisíc aut. Škoda přesáhla půl miliardy korun. To je  zhruba 1,5 miliónu denně.

Policisté: Frustrující

Na vykradače aut nejbolestivěji doplácejí například řemeslníci, protože drahé nářadí musejí ve vozech nechávat, i když se třeba jedná o dodávky, do nichž není vidět.

Zlodějům však jdou bazary a zastavárny při výkupu ukradeného drahého náčiní na ruku.

Je to frustrující, jsme jako myši v kolečkupolicisté

Ukázkový případ: pustili ho, zase stíhali, ale na svobodě, a on stejně šel dál na auta s cihlou v ruce. Vykradači aut (37) z Litvínova policisté nedávno prokázali třináct aut, přičemž nepohrdl ani držáky na mobil a bonbóny.

Pachatel byl zprvu stíhán na svobodě. I když věděl, že další posuzování bude přísnější, bylo mu to srdečně jedno. Bez okolků vykrádal auta dál v okolí svého bydliště.

Počkal si na noc a vyrazil. Okénka rozbíjel cihlou. Posadili ho do vazby a postavili před soud. Přitom z vězení za předchozí ­krádeže se vrátil teprve letos v květnu.

„Je to frustrující, jsme jako myši v kolečku. Sepisujete pořád dokola úřední záznamy, výpovědi poškozených, občas se případy podaří spojit s osobou pachatele, jenže sotva ho postavíte před soud, za pár měsíců ho zase naháníte,“ shodují se řadoví policisté.

Sedí už počtrnácté

Recidivista (33) z Otrokovic si nelámal hlavu už ani s kamerami na některých parkovištích. Podle nich ho policisté identifikovali. U jedné „rány“ ho do pěti minut od nahlášení ostrahou zadrželi. Ukázkový zásah.

Jenže ve výsledku je to vlastně jedno, že ho chytili. Za vykrádání aut byl muž již třináctkrát soudně trestaný. A tak si šel znovu sednout na patnáct měsíců za to, že udělal tři vozidla ve Zlíně a Malenovicích a dalších deset zlodějin. Příští rok v březnu by měl být propuštěn. Čím se bude živit s takovým trestním rejstříkem, která firma či úřad ho zaměstnají?

To sedmatřicetiletý muž z Ústí nad Labem se na Litoměřicku zaměřoval na auta ráno zaparkovaná před mateřkou školkou. Využíval ranního spěchu rodičů, kteří v autech často nechali i peníze. Stíhán je rovněž na svobodě.

Malé okénko za velké peníze

Náklady na opravu většinou mnohonásobně převyšují hodnotu ukradených věcí. Například letos v září zadržený 38letý chronický recidivista z Teplic majitelům čtyř aut způsobil odcizením věcí škodu sice jen za šest tisíc korun, ale poškození vozidel se vyšplhalo na třicet. Ne všichni motoristé přitom mají sjednané havarijní pojištění nebo připojištění všech skel v rámci povinného ručení, takže opravu solí rovnou z vlastní kapsy. Nejde navíc jen o skla. Zloději často zničí palubní desku, sedadla.

„Ve čtyři ráno mi volá policie, že hlídka stojí před mojí dodávkou. Vymlácené boční sklo. Číslo mobilu si našli podle parkovací karty. Zloděje vyrušil soused, co kouřil na balkóně, tak ten šmejd sebral jen dvě staré bundy,“ popisuje nepříjemné probuzení před čtrnácti dny 40letý Jiří z Prahy 1.

Policie byla na místě během minuty a vůz hlídala do příchodu majitele. Technici ale pak udělali jen pár fotek a jeli k dalšímu vykradenému autu.

Majitel dodávky se zprvu radoval, že malé dělené posuvné okénko vymlácené na bočních dveřích bude stát pár korun. Omyl. V druhovýrobě dílů se nevyrábí. A nové na Ford Transit či VW Multivan stojí kolem dvanácti až čtrnácti tisíc korun. „Posuvné okénko jsem oželel a namontovalo se tam už jen nedělené celistvé sklo za tisícovku,“ dodal.