PBH přitom v té době vlastnil pouze jeden jediný pozemek, žádné zaměstnance a nevykazoval žádnou ekonomickou činnost. Rozsudek není pravomocný a Horký se proti němu může odvolat.

„Soud se ztotožnil se žalobou. Vina byla nade všechnu pochybnost prokázána,“ uvedla soudkyně Ivana Fořtová. Horký podle ní mohl využít poradenských služeb magistrátu města, jeho nasmlouvaných advokátních kanceláří, účetních města a dalších odborníků, jako to dělal v jiných případech ve funkci likvidátora PBH.

„Neúčelně a nehospodárně zacházel s majetkem podniku, když si najal poradenskou firmu,“ pokračovala Fořtová s tím, že představitelé poradenské firmy neměli navíc oprávnění, vzdělání ani zkušenosti s likvidací někdejších státních podniků.

Přitěžující okolnosti

Horký mohl dostat šest měsíců až pět let. Soudkyně na jedné straně přihlédla k dosavadní bezúhonnosti Horkého, ale přitom poukázala na řadu přitěžujících okolností.

„Neprojevil během procesu žádnou pokoru nebo sebereflexi,“ uvedla Fořtová a poukázala, že došlo ke značné škodě a ta vznikala během řady měsíců. Soudkyně připustila, že trest je poměrně vysoký, ale odůvodnila to mimo jiné tím, že Horký byl v té době v politické funkci v Mariánských Lázních.

„Měl svědomitěji než obyčejný člověk plnit svoje povinnosti,“ uvedla Fořtová, podle které soud vyslal veřejnosti jasný signál, že stát bude podobné případy, kdy volič vloží politikovi svoji důvěru a on zklame, důkladně trestat.

„Lidsky jsem překvapen, ale rozsudek respektuji,“ uvedl Horký v reakci na uložený trest. „Předpokládám, že po poradě s mým právníkem, se proti rozsudku odvoláme. Cítím se stále nevinný a myslím, že jsem měl právo si poradenskou firmu najmout. Od začátku jsem byl ve funkci z politických důvodů a nebyl jsem odborník, proto jsem si firmu najal,“ uvedl Horký.

„Jsem s rozsudkem spokojený,“ uvedl státní zástupce Jan Štulík. „Je to přísný trest, ale odpovídá druhu trestné činnosti. Je dobře, že byl vyslán veřejnosti signál, že stát podobné případy nebude trpět,“ dodal státní zástupce.