Konstatoval to v úterý Ústavní soud s tím, že ministerstvo vnitra udělilo ženě, kterou RuskoUkrajina viní z defraudace 3,5 miliardy dolarů (86,8 miliardy korun) z kazašské banky BTA Bank, ochranu ve chvíli, kdy mu to zákon neumožňoval.

Podle obvinění měla žena působit v rámci organizované zločinecké skupiny kolem Muchtara Kabulovyče Abljazova a vést finanční operace zaměřené na odcizení peněz této bance. Paraskevičovou zadrželi čeští policisté v Karlových Varech na základě mezinárodního zatykače.

Ministerstvo vnitra manažerce v březnu 2013 udělilo doplňkovou ochranu a o rok později ministryně spravedlnosti nepovolila vydání manažerky k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Žena byla poté propuštěna z české předběžné vazby.

Abljazova odsoudili v Anglii

Paraskevičová tvrdila, že celé řízení proti ní je politicky motivováno, neboť Abljazov, který je její důvěrně blízkou osobou, je prý významný představitel demokratické opozice vůči současnému režimu v Kazachstánu. Jenže skutečnost bude zřejmě jiná. ÚS totiž upozornil, že Abljazova pravomocně potrestaly anglické soudy za to, že z banky skutečně vyvedl asi šest miliard dolarů (148,8 miliardy korun).

„Žena také zamlčela, že Abljazov je osobou, které tyto soudy obstavily rozsáhlý majetek, včetně stovek jím skrytě ovládaných obchodních společností, a kterou v souvislosti s naváděním ke křivým svědectvím, předkládáním padělaných dokumentů a dalšími protiprávními postupy, kterými se snažil uskutečněnou defraudaci a své majetkové poměry zakrýt, pravomocně odsoudily k trestu odnětí svobody,“ upozornila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Vodítko do budoucna

ÚS upozornil, že za situace, kdy ministerstvo již doplňkovou ochranu ženě udělilo, nemůže toto rozhodnutí zrušit. Jeho nález by ale vnitro mělo zohlednit, až bude rozhodovat o případném prodloužení ochrany. „Ministerstvo vnitra by mělo tento nález pečlivě číst a měl by pro něj být vodítkem i v dalších podobných případech,“ uvedl ústavní soudce Radovan Suchánek.

Doplňkovou ochranu může získat cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, pokud existují obavy z vážné újmy v případě vrácení do domovského státu. Za vážnou újmu zákon považuje například ohrožení života, mučení, nelidské či ponižující zacházení. Doplňková ochrana se uděluje na dobu, kdy hrozba újmy trvá, nejméně na jeden rok.