Článek
Podle předsedy odvolacího senátu je odvolání nedůvodné a jako takové je zamítl.
„Na příchod dítěte se obžalovaná nepřipravovala, těhotenství tajila. Když se dítě narodilo, neposkytla mu pomoc. To má odvolací soud za dostatečně prokázané. Je všeobecně známo, že po narození dítěte se mu musí pomoct. To obžalovaná, která nebyla prvorodičkou, určitě věděla. Ústavní soud se ale domnívá, že zde nebyla prokázaná subjektivní stránka činu, tedy úmysl obžalované dítě zavraždit,” uvedl předseda odvolacího soudu Jiří Lněnička.
Krajské státní zastupitelství nesouhlasilo se závěry, které vyplynuly z nového projednávání případu po zásahu Ústavního soudu. Podle žalobce bylo prokázáno, že se dítě narodilo živé a že obžalovaná žena měla možnost dítěti poskytnout po narození základní péči. Koťátková se prý naopak snažila dítěte zbavit i přesto, že podle znalců netrpěla laktační psychózou.
Po porodu nechtěla zavolat lékaře
Koťátková porodila před šesti lety v koupelně. Svému příteli, který přestřihl pupeční šňůru, oznámila, že dítě se narodilo mrtvé, a poprosila jej, aby nevolal záchranku. Muž poslechl a odešel z bytu.
Podle původního rozsudku libereckého krajského soudu Koťátková novorozeně udusila a tělíčko zabalila do ručníku.
Lékaře zavolal po několika hodinách otec partnera Koťátkové, který mu o porodu řekl. Přivolaný lékař už mohl jen konstatovat smrt a o události informoval policii. Koťátková při hlavním líčení před čtyřmi lety soudu tvrdila, že se děťátko narodilo už mrtvé.
„Když jsem ho porodila, měla jsem ho v náručí, nehýbalo se, neplakalo ani neotevřelo pusinku, pořád jsem ho sledovala,“ tvrdila tehdy u libereckého soudu Koťátková. Soud jí však neuvěřil. Nechal si vypracovat znalecký posudek, ze kterého bylo zřejmé, že se dítě narodilo živé a zdravé.
Státní zástupkyně žádala klasifikovat čin jako vraždu, obhajoba argumentovala tím, že pro to neexistuje jediný přímý důkaz. Soud nakonec vyhodnotil případ jako vraždu novorozeného dítěte matkou, což je jinak posuzováno i trestáno. Při této klasifikaci ženě hrozil maximálně osmiletý trest.
Koťátková před třemi lety dostala od libereckého soudu tříletý trest s podmínečným odkladem na pět let.
Ústavní soud: Nebyl prokázán úmysl
Proti rozsudku se odvolala jak státní zástupkyně, tak Koťátková. Odvolací soud původní rozsudek zrušil a nově Koťátkovou uznal vinnou z vraždy a odsoudil ji k deseti letům vězení, musela tak nastoupit trest. Její následné dovolání Nejvyšší soud zamítl.
Koťátková si ale podala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS), ve které namítala, že soudy ji odsoudily na základě nepřímých důkazů, pouze na základě úvah soudců. A podle ÚS soudy porušily princip in dubio pro reo (tedy že v případě pochybností má soud rozhodnout ve prospěch obžalovaného), protože provedené důkazy není možno bez dalšího interpretovat tak jednoznačně.
Navíc podle názoru Ústavního soudu nebyla dostatečně prokázaná subjektivní stránka činu, tedy že by žena jednala s úmyslem novorozeně zavraždit. Proto ÚS rozsudek zrušil a případ vrátil.
Loni na podzim pak liberecký krajský soud, který se jakožto podřízená instituce musí řídit názorem ÚS, Koťátkovou zprostil obžaloby.