Muži si udělali dílnu na výrobu alkoholu v rodinném domě. Nezatěžovali se žádnými předpisy nebo placením příslušných daní, místo toho vesele stáčeli alkohol do lahví opatřených padělanými etiketami existujících likérek, někdy si výrobce dokonce zcela vymysleli. Alkohol pochybné kvality pak dál distribuovali.

Muži ve své stížnosti tvrdili, že v jejich případě justice použila nezákonně odposlechy, nelíbilo se jim ani to, že vyšetřovatelé v jejich případu provedli domovní prohlídky jako neodkladný úkon.

Proti tomu se už ohradil i Nejvyšší soud, který případ také projednával s tím, že těžko lze domovní prohlídku provádět s předcházejícím upozorněním.

Zpřísněné odposlechy  

Soudci sice stížnosti nevyhověli, současně ale zpřesnili podmínky pro odposlechy a domovní prohlídky.

„Podmínkou pro provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je kromě jiného to, že jde o trestný čin, pro který zákon stanoví konkrétní horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. Subsidiární (dodatečnou, pozn. red.) podmínkou namísto uvedené trestní sazby je to, že ke stíhání trestného činu Českou republiku zavazuje mezinárodní smlouva,“ vysvětlila nález pléna ÚS mluvčí soud Miroslava Sedláčková.

„Domovní prohlídku lze nařídit před sdělením obvinění konkrétní osobě jen tehdy, je-li řádně odůvodněna, a to nejen z hlediska její potřeby, ale i neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti. ÚS považuje za základ odůvodnění věcné důvody, které musí plynout jak z rozhodnutí, tak ze spisu, a současně zdůrazňuje požadavek na důslednou trojí kontrolu dodržování práva na spravedlivý proces, a to v pořadí policie – státní zástupce – soud,“ dodala Sedláčková.