Článek
„Mezi délkou řízení a výší trestu je samozřejmě nepřímá úměra,“ potvrdil Právu teplický soudce Miroslav Čapek. „Pokud od spáchání činu uplynula dlouhá doba a obžalovaný se po celou dobu ničeho dalšího nedopustil, je soudce přímo povinen to zohlednit při výroku o trestu,“ podotkl Čapek.
Podle něj bývají průtahy řízení často součástí taktiky obhajoby. Nesmí se však přijít na to, že jde o záměrné obstrukce. Kdyby obžalovaný předstíral nemoc nebo se před spravedlností skrýval, soud by to vyhodnotil jako úmyslné zdržování a k délce řízení by při rozhodování o trestu nepřihlížel.
Pokud ale bude předkládat další znalecké posudky a navrhovat nové a nové důkazy, je těžké rozhodnout, kdy ještě pouze využívá svých práv, a kdy už soudní řízení záměrně protahuje.
Oddalovací taktika s posudky
Posudek, na který se čeká v Janouškově kauze, si navíc objednal soud, takže obhajoba je zcela z obliga. I přesto, že revizní posudek si soudci objednali v reakci na několik již existujících posudků, které mají k dispozici především od obhajoby a které si ve svých závěrech protiřečí.
„Pokud by soud dospěl k závěru, že například posudky dodané obhajobou jsou záměrně špatné, mohl by to vyhodnotit jako průtah obhajoby a délka řízení by pak neměla vliv na výši trestu,“ řekl Právu ostravský soudce Igor Krajdl. Takový záměr se ale i podle něj prokazuje těžko.
„Je prostě třeba reagovat na to, co přinese obžalovaný, který se samozřejmě hájí všemi způsoby,“ míní státní zástupce Tomáš Milec, který v roli žalobce vystupoval i v nejznámějších případech usvědčených silničních pirátů Luboše Laciny a Aleše Trpišovského.
Trest má význam tehdy, když je rychlý. Pak vede k nápravě. Když trest přichází se zpožděním pěti šesti let, jeho efektivita je pochopitelně nižší.
„Zpracování posudku trvá samozřejmě dlouho a obhajoba má právo si přinést posudek vlastní. Za to soudce nemůže,“ podotýká žalobce. V případu jsou od počátku pochybnosti, že se s postupem času šance na mírnější potrestání pachatele zvyšují, připouští i advokát Jaroslav Ortman.
Hrozí mu vysoký trest
„Trest má význam tehdy, když je rychlý. Pak vede k nápravě. Když trest přichází se zpožděním pěti šesti let, jeho efektivita je pochopitelně nižší. A pokud pachatel vede řádný život, soud by k tomu přihlédnout musel,“ uvedl Ortman.
Janouškovi hrozí za pokus vraždy až 18 let vězení. Jeho případ však od počátku provázejí pochybnosti, pokud jde o postup orgánů činných v trestním řízení. Za postup pražských policistů, kteří Janouška v březnu 2012 vyšetřovali, se veřejně omlouval tehdejší policejní prezident Petr Lessy s tím, že se dopustili řady chyb.
Miliardář Janoušek pak sraženou ženu finančně odškodnil a u soudu vypovídala v jeho prospěch. Ačkoli s ním před nehodou řešila konflikt kvůli předchozí bouračce a snažila se ujíždějícího Janouška zastavit boucháním do kapoty, soudu řekla, že si jí možná nevšiml a srazil ji neúmyslně.
Proces Městský soud v Praze zahájil loni v červenci, v září bylo hlavní líčení odročeno na neurčito a nové termíny soud podle své mluvčí Markéty Puci zatím nenaplánoval.