Rozsudek nenabyl právní moci, neboť obžalovaný se proti němu ještě v soudní síni odvolal. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu k odvolání.

„Každá společnost má určitá pravidla, která se musí dodržovat. Když se tomu někdo nepovolí, musí nést důsledky,“ okomentoval rozsudek předseda senátu Luboš Sovák. Chování obžalovaného podle něho odpovídalo provedeným znaleckým posudkům z oboru psychologie.

Ty byly na obžalovaného vypracovány dokonce dva, neboť autor prvního, psycholog Slavomil Hubálek, zemřel ještě před zahájením hlavního líčení. „Ve svých posudcích jsme došli k obdobným závěrům,“ potvrdila ve středu jeho nástupkyně a vykreslila obžalovaného jako nevyváženou, spíše uzavřenou osobnost, s dobrým intelektem, ale s paranoidními rysy, vztahovačností a kverulantními tendencemi.

Jeho životní prioritou je myslivost, les a příroda a významnou roli hraje i vztah k rodině. Negativní rysy jeho povahy ale posílila zátěžová situace. „Jeho agrese nebyla chorobně, nýbrž afektivně zabarvená. Odrazila se na ní dlouhodobá vleklá, kumulovaná zátěž, kdy prožíval velkou křivdu, tedy devastace jeho majetku,“ uvedla znalkyně.

Muž byl zadlužený a hrozila mu exekuce

Muži, kteří pouze plnili příkaz vlastníka pole, se nedobrovolně stali aktéry dramatu Šubrova letitého sporu se státem. Obžalovaný žil od roku 1994 mimo jakýkoli finanční systém. Zůstal v domácnosti, aby mohl pečovat o matku. Nebyl zaměstnaný, žili v nouzi, pouze z toho, co vypěstoval. Protože neměl příjem, neplatil ani zdravotní pojištění.

Tak se zadlužil a v květnu 2010 byly v dražbě prodány pozemky, na nichž hospodařil. On s tím však nesouhlasil, ve svých stížnostech nejrůznějším institucím dokonce srovnává postup státu s praktikami Adolfa Hitlera či komunistů v 50. letech.

Vzhledem k tomu, že nařízenou exekuci považoval za nezákonnou, cítil se být dlouhodobě nespravedlivě perzekuován. Dělníky demontující fóliovník považoval za zloděje, proti kterým musí bránit svůj majetek. Když neuposlechli výzev k zanechání práci, zašel si do domu pro jednu z legálně držených loveckých zbraní a proti každému z mužů vystřelil jednu ránu.

Následně střelbou poškodil i elektrocentrálu, kterou dělníci při práci používali. Aniž by zraněným poskytl pomoc, nebo se alespoň zajímal o jejich stav, odešel domů a zde čekal na příjezd policie.