Kniha, která vyšla v říjnu 2010, paroduje prostředí současného managementu v oboru reklamy. Děj se odehrává ve fiktivní nadnárodní firmě Pasta, s. r. o., a antihrdinka, šéfka personalistiky, zde symbolizuje odlidštěný model řízení podniku.

Žalobkyně, která má v knize s postavou společné křestní jméno Zuzana, tvrdí, že kvůli zveřejnění díla přišla o lukrativní místo v jiné soukromé firmě s platem 160 tisíc korun měsíčně.

Soudního líčení se v pondělí nezúčastnila žalobkyně ani žalovaný. Zatímco Jiránková se omluvila kvůli hospitalizaci, Linharta prý uvěznila během pobytu na horách aktuální sněhová nadílka.

„Považuji za naprosto absurdní, aby autora žalovala jeho postava. Knížka má jasný podtitul groteska a každý, kdo aspoň trochu ví, co je to žánr, nemůže hledat sám sebe v nějaké fikci. Jestli se v tom ta paní našla, ukazuje to spíš na ni než na mě,“ reagoval pro Právo telefonicky na žalobu autor knihy Linhart.

Podle právní zástupkyně žalobkyně Daniely Hákové však autor poškodil pověst její klientky zásadním způsobem. „Základem je knížka, ale ta ji samotná tak nepoškodila jako webové stránky a i prezentace pana autora, kde postavu ztotožnil s paní Jiránkovou,“ řekla Právu advokátka.

Soudkyně: Nevím, o čem jednáme

Jenže podle soudkyně Dagmar Stamidisové nedokázala žalobkyně doposud soudu doložit, v čem konkrétně ji výroky uvedené v knize poškodily. „Vůbec nevím, o čem jednáme,“ prohlásila ve středu soudkyně.

Žalobkyně prý v textu podání vůbec nespecifikuje, které výroky z knížky Potížista jsou nepravdivé a v čem představují zásah do jejího soukromí. Ani z textu omluvy, jejíž zveřejnění Jiránková požaduje formou inzerátu ve dvou celostátních denících, není patrné, kdo komu a za co se vlastně omlouvá.

Stamidisová proto stanovila desetidenní lhůtu pro doplnění žaloby, aby mohla být vůbec projednána. Soudní jednání pak odročila na začátek dubna.

Nikoho jsem o žádnou práci nepřipravil, a pokud se někdo cítí být spojen s mojí postavou, je to bohužel jeho problém.spisovatel Oto Linhart

Podle vydavatele knihy Jiřího Tomáše je proces zcela nesmyslný. „Smyslem literatury je něco jiného než zesměšňovat paní Jiránkovou,“ uvedl Tomáš s tím, že hyperbolické vyjádření skutečnosti je jedním z typických znaků žánru grotesky.

Linhart sice připouští, že s Jiránkovou zhruba rok spolupracoval ve stejné firmě, odmítá však, že by kohokoli v knize přímo ztotožňoval s žijící osobou. „Nikoho jsem o žádnou práci nepřipravil, a pokud se někdo cítí být spojen s mojí postavou, je to bohužel jeho problém,“ podotkl autor knihy Linhart.

„Ve chvíli, kdy vycházejí komiksy typu Zeleného Raula nebo knihy jako Mráz přichází z Hradu (kniha Michala Viewegha, pozn. red.), kde jsou plnými jmény nazýváni všichni aktéři a jsou tam popisovány neuvěřitelné věci, aby mě žalovala nějaká dáma, která se našla v postavě potrhlé ředitelky lidských zdrojů ve vymyšlené soukromé firmě, mi připadá absurdní,“ dodal.