Článek
Rozhodnutí kárného senátu ČAK není dosud pravomocné. Kočí se proti němu hodlá odvolat, přičemž odvolání má v takovém případě odkladný účinek.
„Kárný žalobce vinil jmenovaného advokáta, že porušil zákon o advokacii a stavovské předpisy, když v průběhu soudního řízení, v němž obhajoval osobu stíhanou za projevy neonacismu, vznesl námitku podjatosti znalce, kterou mimo jiné odůvodnil jeho údajným židovským původem,“ sdělila Právu mluvčí komory Iva Chaloupková.
Celý případ se točí kolem hlavního líčení u Okresního soudu v Mostě, kde Kočí zastupoval členku Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Lucii Šlégrovou. Ta prostřednictvím advokáta napadla údajnou podjatost odborníka na extremismus Michala Mazla, který v posudku označil výroky Šlégrové na shromáždění v Litvínově za propagaci nacismu. Mazlův židovský původ (který znalec vzápětí popřel), vyvodili Šlégrová s Kočím z jazykového rozboru jeho jména.
Advokát je v prvé řadě vázán právními předpisy včetně stavovských, a teprve v jejich rámci pokyny klienta.
„Není pravdou, že advokát musí respektovat pokyn svého klienta za všech okolností, čímž JUDr. Kočí obhajoval svůj postup. Advokát je v prvé řadě vázán právními předpisy včetně stavovských, a teprve v jejich rámci pokyny klienta,“ podotkla Chaloupková.
Pozastavení výkonu advokacie je druhým nejpřísnějším potrestáním, jaké komora uplatňuje, tvrdší je už jen definitivní vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
„Odvolávat se budeme, věřím, že v odvolacím řízení bude rozhodnutí zrušeno,“ komentoval trest samotný Kočí. „S věcnou polemikou počkám na písemné odůvodnění rozhodnutí,“ dodal pro Právo.
Advokát Václav Vlk, který v kárném řízení svého kolegu zastupoval, trvá na tom, že vznesení námitky podjatosti kvůli původu, není ničím novým. „Není to samoúčelná a dehonestující, ale naopak seriózní otázka, kterou se zcela vážně zabývají tribunály Izraele, USA nebo mezinárodní soudy,“ řekl Právu Vlk.
„Neříkám, že jsou na každodenním pořádku, ale minimálně jednou za rok se taková věc řeší. Stát Izrael dokonce trval na tom, aby ani dozorci ve věznicích nebyli ze skupiny Židů postižených za holocaustu,“ podotkl Vlk. Fakt, že někdo je nebo není Žid, není podle advokáta sám o sobě urážlivý. „Ovšem za určitých okolností je schopen založit podjatost ve vztahu ke zpracování znaleckého posudku,“ dodal Vlk.
Znalec Mazel, kterého se podjatostní námitka týkala, nechtěl verdikt advokátní komory podrobněji komentovat. Sám se znaleckou činností skončil a věnuje se též advokacii.
„Rozhodnutí není ještě definitivní a s jakýmkoli komentářem bude vhodné vyčkat na konečný verdikt. Je to první rozhodnutí České advokátní komory, které se nějakým způsobem postavila k té situaci, budu to sledovat dál,“ uvedl pouze Mazel.
