Za trestný čin zbavení osobní svobody mu hrozilo až šestnáctileté vězení. Verdikt soudu je nepravomocný a lze se proti němu odvolat.

Důkazy, které u soudu proti Rusovi zazněly, předsedu senátu Jana Kadlece o vině nepřesvědčily.

„Nemáme k dispozici žádný přímý důkaz ani ucelený řetězec nepřímých důkazů,“ uvedl Kadlec. Podle něj není jasné, jakou a zda vůbec nějakou roli v případu zmizení Kříže obžalovaný Rus sehrál.

Kříž, který dříve působil také ve statutárních orgánech Viktorie Plzeň, zmizel předloni 22. května. Rus, jenž pracuje jako řidič viceprezidenta fotbalového klubu Marila Příbram Vlastimila Spěváka, ho podle obžaloby v předcházejících měsících sledoval. Nakonec ho prý "vylákal pod záminkou získání možnosti vyplnění směnky na 50 miliónů korun".

Podle soudce je jisté jen to, že Kříž měl obrovské dluhy v řádu desítek miliónů korun, které nesplácel. Věřitelů, kteří si s ním mohli vyřizovat účty, je tak celá řada.

Státní zástupce motiv únosu neuvedl

Kříž odešel z baru v centru hlavního města, své advokátce a partnerce řekl, že se do hodiny vrátí. Poté ho již nikdo neviděl.

Soudce vyloučil i možnost, že by se Kříž před věřiteli sám někde ukryl. Od jeho zmizení totiž nebyly zaznamenány žádné pohyby na jeho účtech nebo sim-kartách mobilních telefonů.

„S pravděpodobností hraničící s jistotou není mezi živými,“ podotkl Kadlec. Dále připustil, že když si Rus pronajal byt ve stejném objektu jako Kříž, mohl ho skutečně sledovat. Rus u soudu tvrdil, že byt si pořídil jen na schůzky s mladou přítelkyní.

„Mohl být pověřen zjišťováním, jaké má Kříž zvyky, aniž věděl, k čemu jeho informace poslouží,“ nabídl možný výklad Kadlec.

Státní zástupce Vladimír Mužík byl přesto o Rusově vině do poslední chvíle přesvědčen. Soudu v závěrečné řeči navrhl uznat jej vinným, když ne z podílu na vraždě, tedy alespoň z účasti na zmizení Kříže. Připomněl, že ačkoli všechna dřívější odsouzení Ruse v jiných kauzách byla již zahlazena, v roce 1975 dostal trest i za vraždu.

„Pohybuje se v prostředí, kde mizí lidé,“ podotkl na jeho adresu žalobce Mužík. Pro případné odvolání si ponechal zákonnou lhůtu.

Samotný Rus byl stručný: „Jsem nevinný,“ byla jeho jediná slova. Po vynesení rozsudku pak soudní síň kvapně opustil.