Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová a Ida Schoellerová původně chtěly po ředitelce za tvrzení o tom, že jejich otec přijal říšské občanství, vymazání celých pasáží knihy, po pátečním jednání se nechaly slyšet, že by se spokojily jen s omluvou.

Na soudce brněnského Krajského soudu Michala Ryšku čeká ve sporu nelehká práce, bude se totiž muset prokousat desítkami historických dokumentů. Navíc není vyloučeno, že se dědičky Salmů i pomocí případných kladných výsledků podobných žalob pokusí zvrátit pro ně špatně se vyvíjející restituční kauzu.

„V textu jsem použila citace archiválií nebo rozsudků soudů, nejsou to žádné mé pocity nebo domněnky. Historik snad může takto pracovat. Jestli někdo vstoupil do nacistické organizace podle určitého dokumentu, tak to snad mohu konstatovat. O ničem jsem nepolemizovala, jen jsem popisovala dějiny restituční kauzy Salmů,“ prohlásila Nečasová.

Přihlásil se pod tlakem

Podle názoru Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzové se její otec k německé národnosti přihlásil pod nátlakem. „Při sčítání v roce 1930 se k národnosti německé nepřihlásil, ale byl přihlášen jedním sluhou a komisařem, kteří to vyplnili a odevzdali. A v roce 1939 ho někteří místní občané společně se starostou žádali, aby neuváděl v nebezpečí občany, kteří u něj byli zaměstnáni, protože Němci jinak vyhrožovali, že ty lidi vystěhují,“ tvrdila zase dědička.

Na nebezpečí skryté v žalobě upozornil i profesor Jaroslav Hroch, který se otázkami kolem Salmů také zabýval a jednání sledoval. „Taková žaloba je nebezpečná v tom, že v podstatě napadá možnost svobodného bádání, zvláště v případě, kdy byly citovány dokumenty přímo z archivů. To mi přijde jako pokus o jakési obnovení cenzury,“ prohlásil Hroch.

Jednání bylo odročeno

Soudce Ryška nakonec jednání odročil za účelem shromáždění nutných archivních podkladů, na jejichž základě se bude rozhodovat. Verdikt pak také ukáže, kam může badatel se svými závěry zajít.

Salmové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Na Blanensku vlastnili asi 7000 hektarů půdy včetně nemovitostí zahrnujících zámky Blansko a Rájec v hodnotě mnoha miliard korun. Salm chtěl hned po válce československé občanství, ale zemřel už v březnu 1946, aniž o jeho občanství bylo definitivně rozhodnuto. Ministerstvo vnitra pak ukončilo řízení o občanství až před několika lety a Salmovi občanství neudělilo, což bylo klíčové pro zamítnutí restitučních nároků.