A právě kvůli snaze zajistit zločincům co nejvíce z nelegálně nabytého majetku se začíná potichu mluvit o systémové revoluci, pachatel by totiž podle plánů úřadů musel v budoucnu sám prokazovat, že nahromaděný majetek je legální. V současné době leží důkazní břemeno na bedrech státu.

Policii se za první pololetí letošního roku podařilo zajistit výnosy z trestné činnosti ve výši 1,9 miliardy korun, necelých 400 miliónů ale musely úřady zase vrátit, protože se jim u nich přímou souvislost s konkrétním trestným činem prokázat nepodařilo. Vyplývá to ze zprávy protikorupční policie, kterou má Právo k dispozici.

„Po započítání majetkových hodnot, u kterých došlo ke zrušení zajištění, zůstává majetek ve výši 1,5 miliardy korun, což je lepší výsledek, než byl za celý minulý rok 2010,“ konstatuje materiál elitního útvaru s tím, že nárůst je oproti stejnému období z loňska celých 369 procent. Za celý loňský rok policie zabavila majetek za 1,2 miliardy.

Kapka v moři

Ve srovnání s celkovými zločineckými zisky je ale suma zajištěná policií stále jen kapkou v moři. Koncepce boje proti organizovanému zločinu, kterou tento týden schválila vláda, např. odhaduje, že jen hospodářská kriminalita vynese jejím pachatelům ročně desítky miliard korun a miliardy se točí také v byznyse s kradenými auty.

Mafie obchodující s lidmi si pak podle odhadů ministerstva vnitra přijdou ročně na desítky miliónů a obdobná je situace i v dalších „odvětvích“ organizovaného zločinu.
„Vzhledem k výsledkům, kterých je potřeba dosáhnout, lze konstatovat, že pozitivní výsledky nejsou víc než jen slibným začátkem. Velmi zjednodušeně lze říct, že se policie konečně odlepila ode dna,“ konstatuje k tomu zpráva protikorupční policie.

Ztráta peněz = citelný trest

Její mluvčí Jaroslav Ibehej v této souvislosti poznamenal, že detektivům při vyhledávání a zajišťování zločineckých zisků ztěžuje práci zejména časté převádění majetku na další lidi, zakládání krycích firem a zejména investice do anonymních akcií na doručitele. „Právě jejich nákup za účelem zhodnocení nelegálně nabytého majetku je mezi pachateli velmi častý,“ řekl Právu Ibehej.

Především pro tzv. kriminalitu bílých límečků je přitom možnost zabavení nahromaděného majetku daleko větší hrozbou než např. podmínečné tresty. Soudy ale k propadnutí majetku vyžadují jasný důkaz, že pochází ze zločinu.

„A není to pachatel, kdo by musel dokazovat, jak přišel k majetku, který naprosto neodpovídá jeho příjmům a žádné rozumné vysvětlení kromě tradičních dědictví nalezených na půdě, případně horentních půjček nebo darů od přátel a příbuzných v hotovosti pro něj nemá,“ poznamenal v této souvislosti mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

Právě kvůli tomu se podle něj intenzivně uvažuje o tom, že by za jistých okolností mohlo přejít důkazní břemeno na pachatele, tedy že by to byl on, kdo by musel legálnost svého majetku dokazovat. Takový systém funguje např. v USA, ale i v zemích Evropské unie, např. v Belgii.

Podle představ ministerstva by se to u nás mohlo týkat pravomocně odsouzených pachatelů, kterým by byla v odsuzujícím rozsudku byla uložena povinnost prokázat před finančním úřadem původ majetku.

„Finanční úřad by pak pravděpodobně na základě nového druhu daně odčerpal alespoň podstatnou část majetku, u kterého nebyl prokázán legální původ,“ přiblížil představy resortu jeho mluvčí.

Analýzu, která by měla navrhnout konkrétní podobu takového institutu, podle něj v současné době zpracovává ministerstvo financí. Jeho mluvčí Veronika Lukášová k tomu Právu řekla, že analýza je teprve ve stadiu pracovní verze, a proto její obsah nebude resort jakkoliv komentovat.

Policie by každopádně takovou iniciativu přivítala. „Určitě jsme pro převedení důkazního břemene na pachatele v mimotrestním řízení, ostatně i v některých evropských zemích tento systém funguje,“ uvedl v této souvislosti za protikorupční útvar Ibehej.

Podobnou úpravu navrhoval již před více než pěti lety tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra František Bublan, tehdy ale jeho návrh neprošel.