K celé události došlo 28. července 1973. Jirous, spisovatel Jiří Daníček, literát a výtvarník Eugen Brikcius a překladatel a první polistopadový primátor Prahy Jaroslav Kořán tehdy pořvávali v hospodě Na nábřeží na Trojické ulici v Praze. Jejich halasné veselí a zpěv písně s textem „Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří“ ale zvedlo od sousedního stolu postaršího muže, který je okřikl.

„Prý že jsme špinaví vlasatci. My jsme mu řekli, že je zase holohlavej bolševik," popsal kdysi událost Jirous. Bohémský básník pak ještě prokousal díru do výtisku Rudého Práva, prostrčil jí hlavu a prohlásil, že takto jednou sežereme bolševiky.

Jenže z nespokojeného hosta restaurace se vyklubal major Státní bezpečnosti ve výslužbě, který na rozjařenou partičku zavolal bezpečnost. Soud pak následně odsoudil čtveřici k trestům vězení od osmi do dvanácti měsíců natvrdo. Jirous s Daníčkem navíc jako bonus vyfasovali psychiatrickou léčbu.

Soudy byly ovlivněny atmosférou v zemi

„Soudy v minulosti rozhodovaly o kauze ovlivněny tehdejší atmosférou normalizace v Československu,“ prohlásil předseda senátu NS František Hrabec s tím, že soudy nijak nezkoumaly, zda literáti projevovali nenávist vůči ruskému národu, nebo se jednalo jen o reakci na okupaci Československa, neboť k incidentu došlo krátce před pátým výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy.

Hrabec ale také upozornil, že literáti se v hospodě skutečně chovali nevhodně, pokřikovali, bouchali do stolu a obtěžovali tak ostatní. „Formální znaky trestného činu výtržnictví tam skutečně naplněny byly, protože nelze připustit porušování veřejného klidu a pořádku obdobnými nepřístojnostmi,“ zdůraznil Hrabec s tím, že za podobné jednání měly být ale uloženy podmíněné tresty.