Obžalobě v kauze čelí Petr Budínský, Tomáš Doležal, Jaroslav Mareš, Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník, Ladislav Vinický a Karel Bednář. Za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku jim hrozí dva až osm let vězení.

Městský soud soud rozsudky třikrát zrušil a naposledy nařídil výměnu soudce. Středeční verdikt není pravomocný.

"Nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které byli žalováni," uvedl předseda senátu Karel Kudláček.

Komerční banku, která se k obžalobě připojila jako vedlejší účastník, odkázal s nárokem na náhradu škody k civilnímu řízení. Podle soudu se nemohli bývalí členové představenstva dopustit porušování povinnosti při spráívě cizího majetku, jak praví obžaloba, protože až do roku 1999 neměli informace o tom, že by B.C.L. Trading měla problémy.

Trestné činnosti se přitom měli dopouštět už od roku 1997. "Klient dostával svým závazkům do poloviny roku 1999, první problémy vyšly najevo až po posledním jednání představenstva, které je žalováno v červnu 1999," uvedl soudce. Manažeři podle něj nejednali s úmyslem banku poškodit.

"Je to krutý trest za nevinnost," uvedl v souvislosti s délkou řízení jeden z obžalovaných bankéřů Pavel Ševčík. Policie začala na případu pracovat v roce 2000, soudy se jím zabývají od roku 2004.

"Profesně to pro mě znamená doživotní ztrátu možnosti pracovat v bankovnictví,ů dodal Ševčík.

Stíhání bankéřů začalo v roce 2000

Obžaloba vinila bankéře z toho, že porušili při obchodování banky s B.C.L. v letech 1997 až 1999 povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek. Představenstvo podle obžaloby schválilo finanční limity pro otevření dokumentárních akreditivů pro B.C.L., přestože jejich zajištění bylo nedostatečné. Osm obviněných podle obžaloby způsobilo škodu přesahující 6,7 miliardy korun. Banka se k řízení připojila s nárokem na náhradu škody.

Mezi obžalovanými byl původně i někdejší generální ředitel KB Jan Kollert, který byl stíhán jen za jeden, poslední skutek z roku 1999. Před časem ovšem zemřel.

Jeden z obžalovaných Pražák již dříve uvedl, že Alon se stal klientem KB zhruba v polovině 90. let s tím, že bude pomáhat vyvážet zboží klientů KB do zahraničí. Začátek spolupráce KB s B.C.L. byl podle Pražáka bez problémů.

Alon čerpal finance tak, že mu KB otevřela takzvané dokumentární akreditivy, na jejichž základě poskytuje klientovi peníze na určitý obchod výměnou za to, že zajistí zboží odpovídající hodnoty. Zároveň někdy blokuje část sumy na účtu pro případ, že klient peníze nevrátí. Alon postupně získal až 250 miliónů dolarů - asi osm miliard korun. Pak se ale ukázalo, že banka nemá zboží ani blokované peníze.

Obvinění: Proces je na politickou objednávku

Bankéři na samém počátku případu naznačovali, že jsou stíháni na politickou objednávku. Postupem času to vypadalo, že případ k soudu vůbec nepůjde. Státní zástupce totiž jejich stíhání zastavil s tím, že se neprokázalo jejich napojení na Alona, ani to, že jednali v úmyslu poškodit banku. Nadřízené zastupitelství však rozhodnutí o zastavení stíhání zrušilo. Státní zástupce tedy devět manažerů obžaloval.

Bankéři vždy vinu za ztráty odmítali s tím, že představenstvo činilo jen strategická rozhodnutí, banka prý měla i jiné kontrolní mechanismy.