A co víc, uřízlo si pěknou ostudu. NS se totiž podstatou sporu vůbec nezabýval, protože dovolání bylo špatně koncipované a nesplňovalo náležitosti, které ukládají právní předpisy.

„NS odmítl dovolání, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než ukládá trestní řád. Ten případ NS věcně vůbec neprojednával,“ řekl v pátek Právu mluvčí NS Petr Knötig. Podle něho nemá NSZ ani šanci dovolání předělat a podat znovu. „Už jim uplynula zákonná lhůta,“ vysvětlil Knötig.

Rozhodnutí NS je konečné, nelze proti němu podat opravný prostředek.

Státní zastupitelství se obrátilo na NS poté, co Krajský soud v Plzni loni v srpnu zprostil sedmatřicetiletého policistu obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Podle předsedy senátu Pravoslava Poláka nebylo možné použít jako důkaz telefonní odposlechy, protože byly povoleny v rozporu s ústavou. A právě odposlechy byly trumfem v rukávě žalobkyně. Podle nich vynášel Neděla lidem z kriminálního prostředí utajované a zákonem chráněné informace.

Zůstává ve funkci

„Odposlechy byly výrazným důkazem. Kdybychom je mohli jako důkaz použít, tak bychom se spíše blížili názoru státního zástupce. Za situace, kdy na jejich obsah nemůžeme brát zřetel, nelze obžalovaného uznat vinným z trestného činu,“ řekl při loňském vyhlašování rozsudku Polák. Podle něho nebylo povolení odposlechu řádně zdůvodněno, což je v rozporu se základní listinou práv a svobod občanů vyplývající z ústavy.

A právě použitelnost odposlechů napadlo státní zastupitelství v dovolání k NS. Argumentovalo tím, že existují judikáty Ústavního soudu, podle kterých lze v těchto případech odposlechy použít. Jenže NS to vůbec neposuzoval, a to z již zmiňovaného, špatně zdůvodněného podaného dovolání.

Neděla měl podle žalobkyně porušit zákon tím, že recidivistovi Dušanu Oračkovi ještě jako řadový kriminalista sdělil jméno a státní příslušnost pachatele loupežného přepadení sokolovského baru ve Vítězné ulici a přislíbil mu i jeho fotografii.

Oračko projevil zájem si tohoto člověka „na chvíli půjčit a postarat se o něj“. Jednalo se totiž o podnik provozovaný partou kolem tzv. Zádamského gangu, ke kterému Oračko patřil. Nedělovu „spolupráci“ s Oračkem prozradily odposlechy, jeho mobilní telefon monitorovali detektivové z policejní inspekce. Z hovorů je patrné, jak Neděla velmi ochotně plní všechna Oračkova přání.

U soudu se policista snažil svá slova zlehčit. „To, jak řekl, že se o toho pachatele postarají, jsem bral s nadsázkou. Dělat jsem to neměl. Bylo to v takové euforii. Měl jsem za to, že je spolumajitel toho baru,“ vysvětloval Neděla.
Podruhé podal Neděla pomocnou ruku Oračkovi, když potřeboval zjistit, co policie chystá na jeho kamaráda, dalšího z členů Zádamského gangu Martina Bláhu. Toho v té době plánovali zatknout detektivové z Útvaru pro boj s organizovaným zločinem.

Neúspěch žalobců u NS ponechal Nedělovi nejen služební uniformu, ale i funkci.