Pro stejný trestný čin a navíc i kvůli obžalobě za znásilnění stanul s otcem před soudem i jeho 25letý syn. Případ tohoto mladíka však KS ze společného řízení nakonec vyloučil s tím, že bude projednán samostatně.

„Z hlediska pohlavního zneužívání je důkazní situace jasná. Co se ale týká znásilnění, je třeba dokazování dotáhnout tak, abychom mohli spolehlivě rozhodnout, zda je pravdivá verze poškozené či obžalovaného, který toto popírá,“ vysvětlil předseda senátu Vladimír Hendrych.

Za tu hrůzu, děs, co dívce prováděl, by si zasloužil zavřít, až by byl černý. Kdybychom se nemuseli držet práva, maximální hranice zákonné trestní sazby, tedy dvanáct let, by nestačila.soudce Vladimír Hendrych

Dívku si vzali do péče

Starší z mužů společně s manželkou si dívku vzali s jejím o rok starším bratrem ke třem vlastním synům do péče. Sexuální praktiky měli zvrhlíci na dívce vykonávat, když jí bylo osm až třináct let. Mladší z mužů jí podle obžaloby zneužíval od roku 2003 až do loňského jara.

Její nevlastní otec, jak vyplynulo u soudu, od poloviny loňského února do poloviny dubna téhož roku. Podle znalců dívka utrpěla postraumatickou stresovou poruchu a traumatickou sexualizaci, přičemž u ní nejsou vyloučeny trvalé následky. Dosud se léčí s psychickými problémy.

U soudu dívka nevypovídala. „Lékař její výslech u hlavního líčení nedoporučil,“ vysvětlil Hendrych.

Sedm let za hrůzné praktiky je málo

Starší z mužů u KS vinu přiznal. „Vím, že jsem dceři ublížil. Pořád jsme se kočkovali a pak jsem ji začal osahávat. Doteď nechápu, co mě to napadlo,“ uvedl a přiznal, že už z dřívějška věděl od vedoucího skautů, že děvče zneužívá jeho nejstarší syn. „Dcera připustila, že se něco dělo, ale nic konkrétního. Proto jsme se dohodli, že syn se odstěhuje,“ řekl otčím.

Jeho syn u KS využil svého práva nevypovídat. Policistům přiznal, že dívku zneužíval od roku 2006. Znásilnění však odmítl. Do dívky se prý zamiloval. Byla podle něj hezčí než jeho přítelkyně. Když s ní začal chodit myslel si, že je jí asi 12 let.

Soudce Hendrych sedmiletý trest pro nevlastního otce označil za velmi mírný. „Za tu hrůzu, děs, co dívce prováděl, by si zasloužil zavřít, až by byl černý. Kdybychom se nemuseli držet práva, maximální hranice zákonné trestní sazby, tedy dvanáct let, by nestačila,“ prohlásil Hendrych a zdůraznil, že soud musel zohlednit, že muž trpí duševní poruchou.

„Neměla sice vliv na jeho rozpoznávací schopnosti, ale ovlivňovala jeho ovládání, a proto jsme maximální možný trest nemohli uložit,“ konstatoval Hendrych.