Důvodem pro zrušení rozsudku je to, že soudy neshromáždily důkazy o tom, že pěstitelé konopí dále upravovali s cílem získat drogu.

"Z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze zjistit, o jaký skutkový základ je opřen závěr, že stěžovatelé neoprávněně vyrobili omamnou látku. Dovození znaku úmyslné výroby omamné látky ze samotného faktu pěstování rostlin konopí setého není přesvědčivé," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Ústavní soud se dnešním verdiktem nijak konkrétně nevyslovil k otázce, zda a jakým způsobem mají soudy trestat pěstitele, kteří konopí ani marihuanu neprodávají. "To je věc především Nejvyššího soudu, který musí tu judikaturu hlídat, uhlídat, sjednotit," uvedla Wagnerová.

"My počkáme na písemné vyhotovení nálezu a v souladu s ním budeme dále jednat," reagoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Z nálezu vyplývá to, že soudy musejí ve všech případech pečlivě dokazovat, k čemu konopí sloužilo, a že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy.  

Případ se vleče již několik let

Případ Miklici a Tiché se vleče již několik let. Konopí pěstovali na zahradě rodinného domku na Hradecku. Ze zabaveného množství lze teoreticky získat skoro dva kilogramy čisté účinné látky THC. Okresní i krajský soud v Hradci Králové za to Miklicovi napoprvé uložily dva roky vězení s odkladem na tři roky, Tichá dostala 2,5 roku se stejně dlouhou podmínkou.

Poté ale zasáhl Nejvyšší soud a vrátil kauzu k novému projednání. Jeho verdikt tehdy sváděl k výkladu, že pěstování konopí je - na rozdíl od výroby marihuany - legální. Podobné interpretace se objevily v tisku. Soud však zprávy dementoval a vydal prohlášení, že pěstování konopí je bez příslušného oprávnění stále nezákonné.

Uvedl ale také, že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy. Soudy proto vždy musejí posuzovat zvlášť okolnosti každého případu a musejí odpovědět na otázku, zda pěstitel skutečně vyráběl z konopí marihuanu.

Hradecký krajský soud pak doplnil dokazování. Uvedl, že oba pěstitelé konopí sušili a dále zpracovávali s cílem vyrobit drogu. Znovu jim proto uložil podmíněné tresty: Miklicovi 1,5 roku a Tiché dva roky vězení, v obou případech s odkladem na 2,5 roku.

Oba potrestaní opět podali dovolání k Nejvyššímu soudu, který tentokrát již trest potvrdil. Následovala stížnost k ÚS, v níž oba odsouzení tvrdili, že důkazy o výrobě drogy nadále chybějí.