Článek
Nedoslýchavý bezdomovec z České Lípy žil se svým psem zhruba dva roky v zemljance na okraji Písku a živil se ulovenou zvěří. Za pytláctví byl také následně odsouzen k obecně prospěšným pracím. Ty ale nevykonal, a tak jej soud poslal do vězení a vydal na něho zatykač. Když se ho ale policisté pokusili zatknout, začal na dva z nich střílet ze zbraně, kterou si sám vyrobil. Jakási dvouhlavňová pistole z ocelových trubek naštěstí selhala.
Ozvala se rána, byl vidět záblesk, ale projektil ze stejně laickým způsobem vyrobených nábojů nevylétl. Přesto však byla zbraň podle kriminalistů střelbyschopná.
„Šel jsem pro jídlo a nějaké oblečení do města. Kolem jeli policisté, dva v uniformách a jeden v civilu. Řekli, abych šel k nim. Začal jsem utíkat. Doběhl mě jeden z policistů, a tak jsem na něj vystřelil z několika metrů. Pak i na druhého,“ přiznal se Ulč policistům i soudcům. Zbraň si prý vyrobil z různých dílů, které našel na skládce, aby se mohl bránit, kdyby byl ohrožen. Chtěl také údajně zastřelit nějaké zvíře pro sebe a svého psa. Před soudem se také bez okolků přiznal, že zbraň zkoušel a několikrát z ní střela vylétla. „Jednou jsem prostřelil prkno. Díra byla dost velká,“ prohlásil.
Mrzelo ho, že zbraň špatně sestrojil
Předseda senátu Roman Bárta v odůvodnění rozsudku uvedl, že ačkoli je Ulčova inteligence velmi podprůměrná, následky svého počínání chápal, což potvrdili znalci z oboru psychiatrie a psychologie. „Obžalovaný věděl, že je zbraň střelbyschopná, protože z ní už dříve střílel,“ konstatoval Bárta. Obžalovaný navíc neprojevil žádnou lítost, jen ho mrzelo, že zbraň špatně sestrojil. „Schopnost lítosti není dána inteligencí, jsou jí schopni i mentálně postižení,“ doplnil.
Rozsudek zatím není pravomocný. Státní zástupce Petr Dušek i Ulč, kterého soud ponechal ve vazbě, si ponechali zákonnou lhůtu pro podání odvolání.