"Je nade vší pochybnost prokázané, že obžalovaný se bránil útoku dvou opilých mužů, shodou okolností bratranců, kteří vyrazili dveře jeho domu a šli si s ním vyřídit nějaké problémy. Podle důkazů se obžalovaný bránil až poté, co byl jedním z mužů napaden zezadu. Navíc nikdo není povinen snášet, aby mu někdo ničil majetek a fyzicky ho napadal," řekl předseda senátu Vlastimír Čech.

Policii zavolala přítelkyně

Podle soudců jednal Pařízek v mezích nutné obrany, když před napadením ještě stihl dát své přítelkyni telefon, aby zavolala policii. Ukázalo se také, že Pařízek slyšel rány na dveře, vzal nůž, který měl náhodou po ruce a šel se podívat, co se děje. Ze schodů viděl rozbité dveře a jednoho z rozzuřených bratranců, který váží 120 kg, za nimi. Druhý byl uvnitř a jako první ho zezadu napadl.

Výpověď druhého bratrance

Tomuto závěru soudu výrazně napomohla výpověď Zdeňka Hedbávného, který se se svým bratem napadení zúčastnil. Ten potvrdil, že byli v podnapilém stavu a rozhodli se zajet z pouti v nedaleké vesnici do Vídně k Pařízkovi. Prý ho chtěli přinutit, aby se omluvil za pomluvu jejich matky. Už při cestě taxíkem se na něj domlouvali.

"Bouchali jsme do dveří od jeho domu a volali ho, ať jde ven. Pak jsme vyrazili skla ve dveřích a štíhlejší bratr se protáhl dovnitř. Pak jsem viděl konflikt mezi nimi a šel bratrovi na pomoc. Když jsem vyrazil dveře špalkem dřeva, bratr ležel na zemi v krvi a já se ho rozhodl pomstít. Vyběhl jsem za Pařízkem do patra, kde jsem mlátil do dveří a kde mě našli i přivolaní policisté," vypověděl.

Zvolil obranu v mezích zákona

Podle soudců není možné v tomto případě tolerovat, aby Pařízek utíkal, když mu někdo ničí majetek a ohrožuje ho na životě. "Zvolil aktivní obranu v mezích zákona. Když někdo útočí na obydlí jiného, dopouští se omezování domovní svobody. Když pak zaútočí i na člověka, musí počítat s tím, že se napadený bude bránit," doplnil předseda senátu, který zároveň propustil Pařízka po třičtvrtě roku z vazby na svobodu.