Samotným vrahem je zřejmě Ukrajinec Alexej Kostraba zvaný Alík. Ten krátce po celé události odjel na Ukrajinu. Podle slov státního zástupce je stíhám ve své domovině. Vražda se stala v polovině října 2006.

Chtěla dědit a užívat si

„S Janků jsem pracovala v jednom podniku, ona tam dělala společnici a já striptérku. Mezi řečí jsem se zmínila, že můj přítel je Ukrajinec. A ona mi řekla, že si vzala starého chlapa a potřebovala by se ho zbavit, jestli by Ihor o někom nevěděl. Chtěla dědit a užívat si. Nabízela za to 100 000 korun,“ uvedla ve výpovědi na policii Papučíková s tím, že její přítel ale nejdříve o ničem takovém nechtěla ani slyšet.

Pak ale přišla změna. Podle žalobce Kuzmenko kontaktoval svého kamaráda Kostrabu, který se v Čechách živil jako dělník na stavbě. Kostraba se měl poté s Janků dohodnout na převzetí odměny 100 000 korun za vraždu, kterou pro něj podle žalobce vyzvedli Kuzmenko s Papučíkovou ve schránce na brněnském nádraží.

Večer 17. října 2006 vzala Janků svého dvaapadesátiletého manžela do jednoho z brněnských barů. Tam ho podle žaloby opila a vylákala na lávku pro pěší vedoucí přes Sportovní ulici. Tam už měl číhal Kostraba, vše jistil v křoví ukrytý Kuzmenko.

Rány pěstí v plánu nebyly

„Alík dal na lávce tomu muži pěstí, pak jej popadl za nohy a shodil dolů,“ popsala vraždu Papučíková. Muž svým zraněním po pádu ze sedmimetrové výšky na čtyřproudou silnici krátce poté podlehl. Kuzmenko a jeho přítelkyně měli z vraždy zřejmě jen 15 000 korun, zbytek si Kostraba odvezl na Ukrajinu.

Dobře naplánovaná vražda původně vypadala jako nehoda. Při soudní pitvě ale patolog objevil zranění, která vznikla při potyčce na lávce mezi zavražděným mužem a jeho vrahem. Po tomto zjištění začali kriminalisté vyšetřovat věc jako vraždu. V původním plánu se totiž počítalo jen s tím, že Ukrajinci muže pouze shodí, s ranami pěstí se v plánu spiklenců vůbec nepočítalo.