Článek
„Komunikace probíhá na základě šifrovaných aplikací jako Wickr a Telegram. Prodávající požadují, aby transakce probíhaly v kryptoměnách, nejčastěji formou bitcoinu,“ uvedlo analytické oddělení Kaspersky.
Nejlevnější „vakcíny“ jsou dostupné v přepočtu za 5,5 tisíce korun, nejdražší za 26,5 tisíce korun. Prodejci nejčastěji pocházejí z Německa, Francie, Británie a Spojených států.
Češi nakupovali ve velkém drogy na darknetu, vyhmátl je Europol
Prodávající podle analytiků uskuteční mezi 100 až 500 transakcemi, ale není zřejmé, zda se ve všech případech jedná o prodej vakcín. Analýza také nedokázala rozluštit, kolik nabídek je skutečných a v kolika případech se jedná pouze o podvrh.
Profesor Roderic Broadhurst z Australského národní univerzity podobný průzkum uskutečnil už loni v dubnu. Tehdy ho zajímalo, jak se na černých trzích prodává ochranná výbava a „léky“ proti koronaviru. Transakce tehdy odhalil zhruba u dvaceti prodejců na darknetu.
Někteří prodejci k látce mají přístup
Už tehdy podle Broadhursta byly na některých webech k nalezení vakcíny proti covidu-19, ačkoli žádné v tu chvíli ještě neexistovaly. Jedna dávka se tehdy prodávala za v přepočtu 417 tisíc korun.
Koronavirové vakcíny se prodávají na darknetu ve velkém. Jedna dávka až za 21 500 Kč
„V některých případech se jednalo o lahvičky obsahující solný roztok podobný tomu, jaký najdeme v kapkách do nosu,“ řekl Broadhurst Guardianu Australia.
Většina lidí podle něj pouze přijde o peníze, protože dostanou falešnou „vakcínu“. „Nelze ale vyloučit, že mezi hromadou podvodných nabídek bude některá opravdu skutečná s originálním produktem. Malý počet prodejců určitě bude nějak napojen na dodavatele, případě bude mít k vakcíně přístup,“ dodal Broadhurst.
Australská správa léčebného zboží občany varovala, že online vakcíny budou pravděpodobně neúčinné a hlavně nebezpečné. „Zřejmě to budou padělky. Prodejci vás jen okradou o peníze a osobní údaje. Vždy si ověřujte informace z ověřených zdrojů,“ stojí ve vyjádření správy.
Jak funguje darknet
Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.
Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoliv zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.
K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.
Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.