Očima Saši Mitrofanova: To jsou paradoxy, pane Sobotka

Před včerejším koncertem v pražském Rudolfinu, který byl věnován výročí nedožitých 80. narozenin prezidenta Václava Havla, zazněly dva významné projevy. Jeden pronesl premiér Bohuslav Sobotka zde, druhý veterán české politiky a Havlův přítel Petr Pithart zde 

Jádrem Pithartovy řeči byl postřeh, že se společnost posouvá dozadu, protože možná nemá na to, aby dostála demokracii evropského střihu, byť autor řekl, že tomu nechce uvěřit.

Politiky (nikoli oligarchu v politice) vyzval, aby se „tomuto račímu posunování postavili mnohem přesvědčivěji než dosud. Věřím, že na to máte. I vy, pane premiére. Ozřejmujte znovu a znovu, pro domov i pro svět, naši polistopadovou zahraniční politickou orientaci.“

Co mimo jiné řekl v Rudolfinu Sobotka? „V sázce je mimo jiné to, zda zůstaneme otevření, nebo se uzavřeme světu a sobě navzájem. Jestli se budeme izolovat, nebo spolupracovat s ostatními národy. Jestli budeme liberální, nebo autoritářskou společností.“ Jako nezpochybnitelné uvedl naše směřování na Západ, do Evropské unie a NATO.

Potud žádný rozpor. Přesto byl Sobotka týž den podroben drtivé kritice za to, že promluvil o možnostech spolupráce ČSSD s komunisty i na vládní úrovni. Jak to jde dohromady?

Liberální demokratickou společnost lze uhájit s liberálními demokraty. ODS je momentálně zaneprázdněna bojem s ideologicky závadnou halal polévkou v české armádě. Zbývá TOP 09. Co o tom soudí Sobotka? „Víc demokracie je na straně TOP 09. Ale to neznamená, že bychom byli schopni udělat s TOP 09 programově soudržnou vládu.“ (Týden). Jinými slovy, mí členové a voliči by mě za holport s Kalouskem sežrali. Navíc jsou volební preference topky hluboce podprůměrné.

S kým tedy v bahně reálné politiky razit cestu lemovanou nikoli vznešenými projevy, ale konkrétními činy? Jsou tu samozřejmě lidovci, ale nestačí. Je tu ANO, ale Sobotka si myslí, že Babiš je v pokušení koncentrovat absolutní moc. A že spojení politiky a byznysu v Babišových rukou „je pro demokracii a svobodu v České republice velké riziko“.

Na druhou stranu Sobotka řekl: „Dokážu si představit spolupráci s komunisty pouze na základě jasných mantinelů, které se týkají bezpečnosti České republiky. Tedy nezpochybňování členství v NATO a proevropské orientace vlády.“ (HN). Byli by to ještě komunisté?

Po 27 letech od listopadu 1989 stojí demokrat, který je s to ovlivnit další vývoj země, před volbou jednoho ze dvou zel. Buď zahájí manévrování, jehož cílem je nenechat odtáhnout loď na Východ, s oslabenými komunisty, anebo s pokračovateli tohoto zde.

To jsou paradoxy, pane Sobotka.