Článek
Dnes je docela hezky. Vedra pominula, je sice, alespoň v Praze, zataženo, možná trochu sprchne. Lidé toho využívají – zvláště ti, kteří už jsou v důchodu. Někdo klábosí se známými na chodníku, jiní, zvláště pejskaři, se zastaví v parku. Paní sousedka, kterou jsem ráno potkal ve výtahu, chodí pravidelně cvičit a také hraje tenis za veterány.
Atmosféra líbezná jako v písni Louise Armstronga What A Wonderful World (https://www.youtube.com/watch?v=E2VCwBzGdPM). Ale když pracovně otevřu internet, dozvím se, že jsme tady docela jiní. Pracovně otevírám tzv. runet čili ruský internet. A vím, že jeho běžný uživatel nemá příliš možností ani snahy zjistit, jakou stravou je krmen.
Dnes je tam navíc jakýsi „český den“. V porovnání s obvyklým výskytem českých témat jde o vyšší intenzitu. On totiž Miloš Zeman už dlouho nic neřekl, protože pro uživatele runetu je Česko především on. A ještě Václav Klaus, případně Oskar Krejčí.
Jeden „český“ řetězec je následující. Nejdříve zpráva s titulkem Prokuratura nebude trestat českého poslance, který vyzýval k upalování ruských vojáků (http://rusvesna.su/news/1436720394). To je o Václavu Bartuškovi. Že není poslanec, je jasné i autorovi, protože v textu správně píše o diplomatovi. Jestli skutečně vyzýval k upalování, to se v textu moc neřeší a bere se to jako hotová věc.
Pokračováním je tvrzení v síti, že český poslanec řekl, že Rusy je třeba upalovat (https://twitter.com/soulstray/status/620496520987680768). Tady se už vůbec nikdo nestará o to, jak to skutečně bylo. Zato ty emoce vůči Čechům!
Další „český“ vstup souvisí s ozbrojenými srážkami Pravého sektoru a ukrajinské policie v Mukačevu. Pravý sektor totiž používal auta s pražskou SPZ (https://www.youtube.com/watch?v=hexRskhproc=youtu.be). Výstup pro runet byl mimo jiné takový, že jsou to důkazy české agrese na Ukrajině (https://twitter.com/VitasMark/status/620197911872212992/photo/1). Možná byl myšlen sarkasticky, ale takové nuance se v rozpálených mozcích snadno ztratí.
Nikoli Čechy, ale Ukrajince zase nazval i u nás známý herec Oleg Tabakov lidmi druhé až třetí kategorie (https://www.youtube.com/watch?v=bF1zVCUUcZc=tw). To je dnes v Rusku běžný přístup k těm, kdo byli státem prohlášeni za nepřátele, často na základě podobně důvěryhodných faktů, jaké dnes vyprodukoval runet o Česku.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Napadá mě hodně staré vysvětlení, proč se to děje. Uvedl ho jeden světově proslulý Rus: „Nikdo nemůže za to, že se narodil jako otrok. Ale otrok, jemuž je nejen cizí snaha dosáhnout svobody, ale který omlouvá a přikrášluje své otroctví, takový otrok vyvolává zákonité rozhořčení, pohrdání a zhnusení. Je to slouha a hulvát.“ Kdo si myslí, že to byl nějaký Solženicyn, mýlí se. Autorem je V. I. Lenin.