Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Rodina, padre, miláčci, černé ovce

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Rytmus lidského žití zachytil už biblický Kazatel: „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas.“ Jsou tam i slova o času kameny rozhazovat i času kameny sbírat.

Svého času podvědomé touhy lidí rozhazovat kameny osedlal Miloš Zeman. Ale kdeže loňské sněhy jsou. V minulých dnech opět utekl do Moravskoslezského kraje jako Antaios, který obnovuje síly přitisknutím k matce zemi, a dobíjel baterky povídáním o sexuální neschopnosti Hillary Clintonové. Krvácivé rány si ale zasadil sám kolem 28. října, což dokládá tento průzkum zde.

Politik, který společnost tak příkře rozděluje, přičemž negace jeho osoby v určitých chvílích drtivě převládá, je dobrý pro čas ničení. Problém pro politiky však spočívá v tom, že musí vytušit, k čemu víc inklinuje společnost. Podle tohoto měřítka máme v současné době dvě skupiny.

První jedou na vlně rozhazování kamenů. Z důležitých aktérů jsou to sociální demokraté. Projekt Bohuslava Sobotky posbírat vedle tradičních voličů také městské liberály a mládež zašel na otravu čínským jedem. Místo toho se šéf ČSSD musel vymezit proti Andreji Babišovi. Samo o sobě je to logické, jde pouze o to, nakolik tento bojový duch odpovídá stavu duše soc. dem. příznivců. Jestlipak jejich znavená srdce naopak podvědomě netouží přitulit se k někomu, kdo místo denního boje za svá práva nabídne jistotu rodiny, v jejímž čele stojí všemocný, přísný, leč spravedlivý padre.

Andrej Babiš, kudy chodí, říká, že bude takovým otcem. Konkrétně má plán tenhle: „Já bych hlavně, pokud bych byl někdy premiér, tak bych řídil ministři stejnou, stejným přístupem. Hlavně bych je řídil. Hlavně bych je řídil, dával bych jim úkoly jako.“ (Včerejší Otázky Václava Moravce.) No a ve státě, který by měl být podle Babiše rodinnou firmou, to asi bude stejné.

Každá správná patriarchální rodina má role přesně rozdělené. Není to třeba rozepisovat, všichni jsme dávno dospělí. Padre to řídí, má miláčky, o provoz se starají hospodyňky-faltýnky, členové plní úkoly dle oběžníků na ten který den. I hmyzáci, kteří poletují po spokojené domácnosti, bzučí jen: „Bude líp! Bude líp! Bude líp!“ A černé ovce rodiny za potlesku ostatních dostávají po čuni.

Jediný politik, který kromě Babiše vycítil nutnost sbírat kameny, je Miroslav Kalousek s návrhem na sjednocení pravice zde. Ale neuspěl. Petr Fiala vstávaje lehaje chce bojovat s ČSSD a Pavel Bělobrádek má hlavní úkol dostat lidovce v příštích volbách do Sněmovny.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Tam už bude čekat padre-pastýř a dle vlastní vůle začne oddělovat ovce od kozlů.

Reklama

Výběr článků

Načítám