Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Proč jsou komunisté tak mocní

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Proč jsou komunisté tak mocní

Před 69 lety se konala komunistická justiční vražda zde. Brzy, při výročí jiné justiční vraždy, bude Den památky obětí komunistického režimu zde.

Mnohé lidi proto pobuřuje, že zrovna KSČM drží vznikající vládu pod krkem. Navíc se to děje po historicky nejslabším volebním výsledku komunistů, když získali 7,76 procenta.

Hodinu před napsáním tohoto textu jsem na Twitteru diskutoval s panem P. S., který – jako mnoho dalších – soudí, že komunistická strana měla být po listopadu 1989 zakázána. Tento postup již byl vyzkoušen jinde. Za prezidenta Borise Jelcina proběhl pokus zakázat komunistickou stranu v Rusku.

Výsledek? Zase existuje. Po každých volbách má zastoupení ve Státní dumě i v regionech a plní úlohu tzv. „kapesní opozice“ Vladimira Putina. Znamená to, že hodně křičí, že pracující člověk je v kapitalistickém binci vykořisťován, ale vždy se podvolí kremelské vrchnosti. A když měl lídr KSRF Gennadij Zjuganov pocit, že státní moc ublížila jeho kandidátům, s poníženou suplikou šel za carem Vladimirem, aby zjednal pořádek mezi bojary a nechal komunisty dýchat.

Sám car se ke komunistické myšlence hlásí zde. „Někde mám i legitimaci. Stále se mi líbí komunistické ideje. Morální kodex budovatele komunismu připomíná bibli, neboť hlásá rovnost a bratrství,“ vyjádřil se Putin. Nesnáší ale Lenina, kterého považuje za faktického strůjce rozpadu SSSR, a v této otázce je mu blíž Stalin.

U nás je to jako přes kopírák, jde-li o vztah mezi komunisty a prezidentem. Musí se ale po pravdě říci, že KSČM je ve své zemi momentálně mocnější než KS Ruska. Sklání před ní hlavu nejen designovaný premiér, ale také ČSSD, která se po listopadu 1989 obnovovala se základní myšlenkou, že nikdy nesmí spolupracovat se svým největším nepřítelem, KS. Jenže Babiš ani soc. dem. se v současné politické konfiguraci bez komunistických hlasů neobejdou.

Je v tom jen oportunismus vyjmenovaných politiků? Kdepak. Použiji omšelé klišé, jehož obsah je ale nezpochybnitelný: voliči takto rozdali karty a ostřílená KSČM to zobchodovala. Stojí za povšimnutí, kdy byli úspěšní komunisté nebo strany, které přebírají jejich mustr a členy. Šlo o dějinný zlom po první a druhé světové válce v období nestability, pádu předchozích jistot.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Dnes je svět zatím bez globální války, ale dějiny se právě lámou a obrovské množství lidí se panicky bojí, aniž přesně ví čeho. Hledají jednoduché recepty, které nabízejí politici bez zábran. Proces teprve začal. V dopisu na rozloučenou Milada Horáková napsala: „V boji se padá, a co jiného je život než boj.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků