Očima Saši Mitrofanova: Naši dopisanti

Představte si tenhle tok myšlenek: „Jak by bylo fajn říct tomu individuu, se kterým musím sedět ve vládě, pěkně od plic: Andreji, ty mě štveš, ty hrozbo pro demokracii jedna! Ty neznabohu, ty Čunkův kámoši, ty holdingu nenažraný! Tak rád bych ti zakroutil krkem. Politicky samozřejmě. Ale nemůžu, vláda zrovna jedná.“

A z druhé strany by se ozvalo (jasně že jenom v duchu): „Čo na mňa čučíš, ty rybo lidovecká! Ty proti mně jedeš s tým svojím matrixom, kmotrama a bábama svíčkovejma! I s tým Bohušem, ktorý v životě neřídil ani trafiku, ma chcete zničit, ale ja sa nedám!“

Vtom by ještě mohl dostat Andrej SMS. Ale ne od Pavla, od Slávka, kterému říká Bohuš. Bylo by tam jediné slovo, zato víckrát: „Ojebal. Ojebal. Ojebal.“ A Slávek by se na něj přitom díval z premiérské židle a předváděl by svůj firemní úsměv.

Krásné by to bylo, protože za prvé pravdivé, za druhé chlapské. Ale nedočkáme se. Jsou holt politici a jsou momentálně v jedné partě. Navíc před volbami. Tak se z nich místo furiantů nuceně stali dopisanti ZDE.

Při pročítání této korespondence má jeden chuť vykřiknout jako Vladimír Pucholt v Černém Petrovi: „Sleduj mě!“ Protože je to jako sice malinko nudná, přesto detektivka.

Stojí za povšimnutí motivace postavy jménem Andrej Babiš. Vyzývá koaliční partnery dost nepokrytě, že když ho teda nemají rádi, tak by bylo lepší celý ten cirkus na kolečkách rozpustit. Jinými slovy rozvázat mu, Andrejovi, ruce, ať může před volbami křičet na náměstích, co si o Bohušovi a Pavlovi doopravdy myslí, bez diplomatických kudrlinek. Joj, to by bylo! Lidi by se jen hrnuli! Smáli by se a radostně volali: „ANO, ANO!“

Jenže postava Slávek mylně zvaný Bohuš a taky postava Pavel, to nejsou žádná ořezávátka. Jsou sice ještě politicky mladí, ale už hodně zkušení. Ukaž! volají na Andreje. A ne to, co říká, že nikdy neukáže, ale důkazy, že je čistý v těch svých finančních transakcích. Andrej sice koketuje jako přezrálá slečna a tu říká, že neukáže, tu zas, že ukáže jenom kousínek, ale je fakt, že něco do konce dubna ukázat musí. A v tom je ta zápletka.

Jak to udělat, aby se Slávek a Pavel nažrali, tedy aby svým příznivcům a dalším na Andreje řekli, že je jenom čilý šizuňk a nic víc, ale aby vláda do voleb zůstala celá? To se přesně neví. A tak se všichni vrhli na korespondenci. Naši dopisanti.