Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Když Babiše skousnou, nebudou nakonec zakousnuti?

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Když Babiše skousnou, nebudou nakonec zakousnuti?

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček dnes mírně pohrozil, že nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny, mohou z rozhovorů s ANO o vládě odejít a zavřít za sebou dveře zde.

„Možná to je naše poslední jednání. Smutné bude, pokud skončí kvůli egu jednoho politika,“ napsal. Ten politik je samozřejmě Babiš. A že dokáže být nesnesitelný, nevědí už jenom jeho bývalí partneři ve vládě Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek, ale celá veřejnost. I když se Babiš snaží před kamerami v poslední době spíše unaveně usmívat, stačí jiskřička a už tady máme starého známého alfa samce.

Sociálním demokratům to tedy leží v žaludku. Je to tak? Vždyť to Hamáček píše. Ale pak si člověk přečte dnešní post ČSSD na Facebooku, kde stojí toto: „A proč skousneme Andreje Babiše ve vládě, pokud budeme kontrolovat ministerstvo vnitra nebo financí? Protože chceme vyčerpat všechny možnosti. Protože země potřebuje vládu. Protože chceme být státotvorní. Proto jdeme na dřeň a nabízíme těžký ústupek. Tak uvidíme, jak dnešní jednání dopadnou.“

Jak to tedy nakonec s ČSSD a Babišem je? Premiér v demisi má podle Hamáčka přemrštěné ego, které dokáže zbourat jinak nadějná jednání. Naděje ovšem spočívá v tom, že ve vládě budou sociální demokraté, chtějí ovládat pět ministerstev a plnit své programové body. Babiše za této podmínky skousnou. I s egem. Ale jen když se ego vyobchoduje za vnitro a finance.

Je víc než zajímavé, že ani Hamáčkův článek, ani post na FB výslovně nezmiňuje usnesení sjezdu ČSSD, že má s Babišem coby trestně stíhaným člověkem v čele vlády problém. Problém se rozpouští v handlu.

Jsou to na první pohled běžné provozní záležitosti, které vždy doprovázejí rozhovory o vytváření koalic. Obě strany licitují, blufují, klamou tělem a tak dále. Jenže v současném rozložení sil má Babiš náskok stovek čapích délek. Schovává v rukávu další esa, mezi nimiž se skví možnost předčasných voleb, od jejichž výsledků může očekávat naprosté ovládnutí politické scény. ČSSD naopak chováním prosebníka, který se v hospodě následně čertí, že tomu nabobovi ukáže, zač je toho loket, ztrácí úctu svých příznivců.

I kdyby soc. dem. nakonec skousla Babišovo ego a podmínky, které nabídne, byla by ve vládě vystavena dvěma rizikům. Za prvé ono omílané ego nikam nezmizí, spíš dál pokvete. Za druhé může Babiš sáhnout po neoficiální, ale účinné koalici s SPD a KSČM jako mnohokrát předtím, naposledy zde.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Sociální demokraté pak před dalšími volbami třeba zjistí, že už neexistují. Byli zakousnuti.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků