Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Jednoduchý recept, jak zítra a pozítří volit

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Přemýšlel jsem, zda existuje jednoduchý recept pro lidi, kteří zítra a pozítří půjdou k volebním urnám, protože bude druhé kolo senátních voleb. A doprostřed přemýšlení mi přišel tento dopis od pana P. M. z Prahy 3 (původní pravopis zachován):

„Kdo chtěl v roce 1989 ‚liberární‘ demokracii? Pokud se správně pamatuju, lidé volali po demokracii bez přívlastků, tedy po žádné lidové ani liberální. Liberární demokracie se skutečnou demokracií má společného asi jako kůže a umělá kůže. Takže pokud ‚liberární‘ demokracii tady mít nebudeme, nebude to pro nás žádná škoda.“

Člověka vždycky potěší, když mu napíše čtenář s velkým a nevšedním politologickým rozhledem, který byl navíc pověřen národem, aby mluvil za něj a určoval, co je pro národ škoda a co není. Navíc jde přece o to hledané kritérium, jak volit! Kdo chce neliberální demokracii, má hodit lístek jedněm kandidátům. Kdo naopak lpí na té liberální, kterou prý v listopadu 1989 národ nechtěl, nechť setrvá ve svém omylu a hodí to jiným kandidátům.

Co je demokracie liberální a neliberální, je velmi podrobně rozvedeno zde. Jelikož je strůjcem a duší neliberální demokracie maďarský premiér Viktor Orbán, máme jedinečnou možnost ověřit, jak jsou na tom ve vztahu k režimu, který nastolil, naše politické strany.

Nedávno se totiž zrovna k tomuto tématu vyjádřili čeští poslanci svým hlasováním zde. Bez servítků: „Pro návrh“ v tomto případě v konečném důsledku znamená „pro Orbánovu neliberální demokracii“. Co to znamená v praxi? To je popsáno pod předchozím odkazem.

Tato určovací metoda má ohledně senátních voleb i své limity. Pozice jednotlivých poslanců nemusí znamenat tutéž pozici senátního kandidáta za stejnou stranu nebo touto stranou podporovaného. A když jde o jediného člověka, který je v průsečíku obou událostí, Pavla Bělobrádka, ten se z hlasování o neliberální demokracii omluvil. Ale spolustraníci lidovci ji hojně podpořili.

Kde se splést nedá, to je ANO, KSČM a ODS: pro – neliberálního Orbána. Stejně tak je jednoznačná TOP 09, Piráti a po vznešení námitky o zkresleném hlasování také STAN: proti – neliberální demokracii. Takže, vážení občané se zájmem o pořádek proti anarchii, o jediného vůdce proti parlamentu, o lokajská média místo drzých novinářů, pro něž není svaté vůbec nic kromě té svobody a té liberální demokracie, máte dost jasný návod, komu odevzdat svůj hlas v senátních volbách dnes a zítra.

Na závěr kulturní vložka zde s varováním: toho Beka nevolte (ti, kdo tam bydlí)! Kritizoval pana prezidenta!

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám