Článek
Kolébka demokracie, někdejší říše, nad kterou nikdy nezapadalo slunce, je na pokraji chaosu. Může za to nezvládnutý brexit. Lze to vidět ironicky jako například zde, nebo jako drama s prvky tragédie, jak to ukazuje čerstvý snímek Brexit: The Uncivil War se strhujícím Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli zde.
Můžeme samozřejmě říci, že co si Britové navařili, ať si taky snědí. Ale můžeme i odkoukat věci a udělat závěry, které by se nám mohly hodit. Jako první je blikající kontrolka: Nikdy nepoužívat referendum pro rozhodování o osudu celé země! Ve zmíněném filmu říká hlavní postava, mimořádně nadaný sociopat, který si potřebuje dokázat, že je s to dovést zemi k velkému dějinnému zlomu: „Referendum je ten nejhorší způsob, jak o něčem rozhodnout.“
Je jasné, proč je takové referendum zničující. Za vznešenými slovy o tom, že „lidé si berou život do vlastních rukou“, stojí ve skutečnosti něco jiného. Cumberbatchova postava se svěřuje, že nebude útočit na mozky, ale na podvědomí, komplexy, přirozenou nespokojenost voličů – a pak otočí kormidlem dějin, z čehož bude mít intelektuální orgasmus. Říká, že k tomu potřebuje „navrtat ty malé zdroje vzteku“.
To se v reálu povedlo. Ale těží z toho jen osoby, kterými tento sociopat pohrdá. Politici, kteří se zaživa stali nestravitelnými konzervami, odporní miliardáři, kterým jde o naplnění svých choutek, a také kolegové sociopati z IT branže, kteří potřebují lidi jen jako statistická data pro ověření účinnosti svých praktik, jak s obyvatelstvem manipulovat. Důchodcovský pár v britském zapadákově, který ve filmu nostalgicky vzpomíná na „staré dobré časy“, z toho nebude mít nic.
Proto druhý závěr: Nenechat se napálit sliby, že všechno bude jako dřív, anebo že dokonce bude líp. Co je milé v písničce zde, se v životě nestává. Kdo se vám snaží namluvit opak, je podvodník a chce vás jen využít.
Třetí závěr s tím souvisí. V Británii v referendu zvítězila ostrovní mentalita. Jinými slovy: „Kašleme na zbytek světa, vystačíme si sami.“ Dnes vnímají mnozí na ostrovech vítězství tohoto principu přinejmenším jako drama. Kdyby podobné myšlenkové schéma převládlo v Česku, byla by z toho fraška pro zbytek světa a tragédie pro nevelkou zemi uprostřed Evropy.
G. B. Shaw však zformuloval pravidlo, které se mnohokrát potvrdilo v praxi: „Zkušenost nás učí, že lidé se ze zkušenosti nikdy nepoučí.“ Bylo by pošetilé předpokládat, že brexit se stane zdrojem poučení pro mnoho lidí ve světě i v Česku. Ať se alespoň zamyslí ti nemanipulovatelní.