Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Burani útočí, Letná chce odpovědět

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Burani útočí, Letná chce odpovědět

Praha je ve světě nezaměnitelný pojem. Turisté sem jezdí z desítek zemí. Není to proto, že už je za Andreje Babiše líp. Lidi fascinuje neopakovatelnost českého hlavního města. Někoho, jako například Rusy, okouzlí i to, co omylem pokládají za českou specialitu. Zbláznili se do trdelníku. Každý návštěvník ale v hluboké úctě sklání hlavu před pražskou historickou architekturou a především před Pražským hradem.

Středně velký národ na křižovatce evropských cest tak má unikátní dar od předků, který by měl střežit jako oko v hlavě. Jinými slovy, má-li být něco základem opravdové národní hrdosti, bude to Pražský hrad, světově proslulý symbol češství. Proto si zaslouží zacházení, které stojí nad všednodenní honbou za penězi a postavením. Jde o jedny ze základních hodnot.

Obyvatelstvo se však neskládá jen z takto vychovaných lidí. Jsou mezi námi i četní burani. Nemám na mysli slovníkovou definici, že jde o vesničany. Míním druhý význam tohoto slova: hrubián, neotesanec, křupan, neomalenec, ten, kdo nezná nebo nedodržuje pravidla společenského chování. V multimediálních encyklopediích by se mohla uplatnit tato aktuální ilustrace zde.

Současnému hradnímu osazenstvu se často vyčítá, že svým chováním připomíná filiálku moskevského Kremlu. Legrační je, že v tomto konkrétním případě platí opak. Na podzim 2013 stejná firma, která nyní obsadí historické prostory Pražského hradu, instalovala na Rudém náměstí v Moskvě svůj pavilon ve tvaru firemního kufru, který byl 9 metrů vysoký a 30 metrů dlouhý a přes nějž nebyl vidět Kreml. Prezidentská kancelář týden spala, ale najednou se probudila a rázně přikázala pavilon demontovat. Zároveň se nepodařilo zjistit, kdo že to firmě povolil.

To my zas víme. Stejně jako víme, že Vladimir Putin se nikdy a nikde neobjevil na veřejnosti ve stavu jako Miloš Zeman u další české historické památky.

Nedodržování pravidel a neomalenost může mít rozmanité podoby. Patří sem chytráctví, hochštaplerství, větší a menší podvody, lež a nenažranost. Roztomilý případ, který se mimořádně dobře hodí jako další ilustrace ke slovníkovému heslu, najdete zde.

Celé je to pokračování prastaré životní filozofie, která vykvetla především za normalizace (té v 70. až 80. letech minulého století) a která hlásá: Kdo nekrade, okrádá rodinu. Někdo potom prodá Karlštejn, jiný komerčně pronajme prostory Pražského hradu. Co je doma, to se přece počítá.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Chystaná nedělní demonstrace na pražské Letné bude proto mimo jiné také odpovědí buranům, ať už stojí, či sedí jakkoli vysoko. A také odpovědí jejich živné půdě, která je zachycena v dobře rozpoznatelných postavičkách zde.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků