Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Základna nezákladna - Martin Koller

Novinky, Martin Koller

V souvislosti s bezpečnostním vývojem na Ukrajině, a taky trochu s americkým konvojem, se ve společnosti rozhořel spor o možnost dislokace americké vojenské základny na českém území. Otázkou je, zda má spor o imaginární základnu, případně její zhmotnělou existenci nějaký smysl.

Martin Koller

Článek

Především je třeba konstatovat, že není známa nějaká oficiální žádost americké strany o zřízení základny na českém území. Teoreticky by se tak dala vykládat snaha o umístění zastaralého amerického radaru před několika lety. Tu pohřbila jednak diletantsky vedená kampaň, jednak fakt, že zmíněný radar vlastně nebyl zdaleka tak důležitý, především z hlediska protiraketové obrany, jak se u nás tvrdilo. Na celý problém se navíc nabalila řada nesmyslných a diletantských mýtů.

Další otázkou je, jak by naše rozjitřená veřejnost přistoupila k dislokaci jiné vojenské základny než americké, například francouzské, nebo vícenárodní. Svého času jsem navrhoval, samozřejmě neúspěšně, vytvoření výcvikové a informační technologické základny či centra pro celé NATO v prostoru Lešan. Proti něčemu takovému by se obtížně něco namítalo.

Dnes je tam Vojenské technické muzeum. Spor o základnu tedy nemusí být sporem o naše členství v NATO ani o spolupráci s jinými členskými i nečlenskými státy. Zde ovšem nelze přehlédnout fakt, že naši občané jsou na základě historických zkušeností na možnost dlouhodobého pobytu zahraničních vojáků na našem území značně citliví.

Členství naší republiky v NATO, pokud plní svoji obrannou úlohu, nelze hodnotit záporně, protože se jedná o nejsilnější vojenskou organizaci v globálním měřítku. Přestože základní dokumenty nezavazují žádný členský stát k bojové činnosti ve prospěch jiného, lze podporu v krizových situacích předpokládat. Pokud by naši reprezentanti v NATO prosazovali také české zájmy, což dosud nebylo moc vidět, mohli bychom předpokládat i ekonomický přínos.

Do účasti v zahraničních misích naši republiku nikdo nenutil. Jednalo se častěji o mise skupin států, některé pod vlajkou OSNm než o akce NATO a schválili je naši řádně zvolení politici.

Základny mohou být různého druhu – od bojových až po sklady. Z hlediska naší republiky můžeme pominout námořní a pravděpodobně i leteckou základnu. K budování pozemní základny amerických ozbrojených sil není mnoho důvodů. Naše republika je i v případě hypotetického útoku z východu mimo jeho hlavní směr.

Posádka základny by byla na našem území spíše neefektivně uzavřena. Ani z hlediska protiraketové obrany by nebyla základna efektivní. Sestřelené hlavice různých řízených střel by padaly na naše území. Ostatně nejlepším argumentem proti základně s cizími vojáky je vlastní bojeschopná armáda.

Naopak není důvod vystupovat proti společným cvičením vojáků států NATO i na našem území. Jednak se tak děje bez problémů i v současnosti, jednak jsou společná cvičení vždy přínosná. Veřejnost v podstatě nezajímají a nevidí v nich problém. A v poslední dekádě se moc necvičilo. Využily by se i naše vojenské prostory, a nikoli zadarmo.

Tyto prostory mohou ostatně posloužit ke zřízení vojenské základny v krizových bezpečnostních situacích. Vybudovat polní základnu zásobovanou po zemi a vrtulníky z Německa by trvalo nanejvýš několik dnů. Vždyť měly sloužit původně jako prostory k soustřeďování a výcviku mobilizovaných vojáků.

Zbavovat se jich ve prospěch zájmů soukromých subjektů lze označit za hrubou bezpečnostní chybu. Zřízení vojenské základny pro zahraniční armádu je tedy podstatně menší problém, než by se na první pohled zdálo.

Z výše uvedených důvodů je nepochopitelné, proč nebyl americký konvoj, který sloužil zároveň jako propagační akce, deklarován jako společné cvičení americké armády, české vojenské policie a logistických složek.

Martin Koller

Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.

V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.

Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.

Tím by odpadly spory o to, zda je v souladu se zákonem pobyt amerických vojáků s technikou na našem území delší než 48 hodin. A kolik máme odborníků placených ze státní kasy, které to mělo napadnout?

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám