Článek
Ale tak nějak na dálku válčí proti terorismu v Jemenu i v Iráku. Jeho mírumilovný předchůdce a taky izolacionista vytyčil genocidnímu syrskému diktátorovi jasný limit boje: bez chemických zbraní, prosím!
Zvláštní ta morální hranice. Mordujme se vesele, bombardujme civilisty i nemocnice, střílejme zajatce, plyn ale ne. Snad že se ukázal v první světové válce tak dvousečný, vznikla v roce 1925 světová konvence. Kurdové a Iránci by mohli vyprávět.
Nevíme sice, co ta Obamova hrozba měla obnášet, ale po použití sarinu na jaře 2013 a nejméně mnoha stovkách mrtvých civilistů se nestalo nic, jen nebe nad zemí se zaplnilo ruskými bombardéry, které nedávno srovnaly se zemí druhé největší město Aleppo.
Občanské války jsou hrůzné a nemusí se nám líbit, že jediná moc, která je může brzdit, je americká. Obamova zásadová netečnost zvýšila ztráty na životech nejméně o desetitisíce a další statisíce, možná milión, se daly na útěk. A nepochybně povzbudila zakladatele Islámského státu. Celý Blízký východ byl v důsledku totálně destabilizován. Ani příroda, ani lidský svět nesnáší vzduchoprázdno.
Čínského diktátora právě v Americe na návštěvě asi americký útok dost překvapil a bude možná přemítat, zda nemá Severokorejčany přece jen trochu umravnit, aby mu za humnama Trump nakonec nejednal na vlastní pěst.
A co na to Rusové? Byli varováni předem a své vojáky stačili včas evakuovat. Jistě si nemyslí, že jim prezident hodlá zabránit vyhrát válku, dělá jen ramena, to je jisté. Ale ta ztráta prestiže! Asadovi ale budou muset plynování zakázat. Jistota je jistota. A co kdyby Američané přece jen v humanitárním zájmu vyhlásili nad Sýrií bezletovou zónu, darmo pomyslet. Takový konflikt. A co kdyby se ta válka vyhrát nedala?
Kdybání by bylo dost a dost, jisté jen jedno: Dějiny promluvily. Dvě protichůdná impéria: lidová republika a svatá Rus na jedné straně barikády nikdy být nemohou. A je jedno, kdo je reprezentuje. Či nepředvídatelný dětinský prezident nebo čekista autokrat. Na Ukrajině i na Baltu se mnohým uleví.
Amerika, to boží „Město na hoře”, jak předvídali zbožní otcové poutníci, světlem světa možná nebude, od nynějška však budou lidé všude na světě od amerického prezidenta očekávat zásah a pomoc v každé neřešitelné situaci.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.