Hlavní obsah
Matěj Široký Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Vakcinace Evropskou centrální bankou – Matěj Široký

Propad finančních trhů je hrozivý a určitě se zapíše do dějin ekonomie. Zajímavé je, jak velká část tohoto propadu je založena na spekulaci. Reálně ještě nevíme, jak dlouho bude pandemie trvat a jaký bude její dopad. Trhy již ale na tuto nejistotu reagovaly silným propadem.

Matěj Široký Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Vakcinace Evropskou centrální bankou – Matěj Široký

Tento propad však obsahoval jedno skryté očekávání. A sice to, že jako vždy v nedávné historii zakročí centrální banky, aby podpořily finanční trhy masivním odkupem.

Nástroje na řešení krize jsou dnes už všeobecně známé. Jedná se o nákupu dluhopisů, státních a později i těch soukromých. Centrální banka ještě může snížit úrokovou sazbu pro finanční instituce. Tyto úrokové sazby se však blíží k nule a někde dosahují i do záporných hodnot.

Velmi zjednodušeně řešeno tato skutečnost vede k tomu, že je daleko výhodnější si peníze půjčit než spořit. Posledních dvanáct let se k těmto prostředkům sahalo často. Centrální banky uhasily požár světového krachu 2008. Stejnou metodou evropská centrální banka zachraňuje krachující Řecko. V letech 2015 až 2016 se znovu tisknou peníze na podporu slábnoucí světové ekonomiky. Následně s příchodem Powella do čela Fedu a tlaku prezidenta Trumpa se úrokové sazby dolaru snižovaly také.

Už tento krátký výčet zásahů centrálních bank do ekonomiky dostal do oběhu neuvěřitelné množství peněz. A hlavně ukázal jednu věc, která je jasná na první pohled selsky smýšlejícímu člověku. Nikdy nenastartoval reálný ekonomický růst.

Pokud rostlo HDP, bylo to hlavně díky vytvoření obrovského množství peněz, které zůstaly k dispozici hlavně finančním institucím, a ještě víc nafoukly jejich finanční výkazy. Je tedy na místě mít obavy, že se stejné nedostatečné řešení problému a stejné výsledky budou opakovat. A jednoho dne prostě trhy i občané přestanou věřit ve všemohoucnost centrálních bank.

A zárodek tohoto stavu byl viditelný i tento měsíc. Jakmile se v březnu začaly trhy propadat, už po týdnu se začalo vzhlížet k jednotlivým centrálním bankám, kdy konečně začnou jednat. Vyberme si právě ECB, protože v březnu se nákaza koronavirem začala šířit v Evropě. Centrální banka si dávala načas a trhy padaly.

Teprve 12. března oznámila ECB zvýšení objemu měsíčních nákupů dluhopisů na 120 miliard eur. To se však zdálo trhům jako malé opatření a následně padají dále. 18.března ECB tedy přitvrzuje a slibuje navýšení odkupu dluhopisů a finančních aktiv o 750 miliard do konce roku 2020. Svoji akci ECB podpoří výrokem, že pokud bude potřeba, na trh dodá tolik hotovosti, kolik bude potřeba. Trhy se na chvíli uklidňují a evropští politici jásají, protože pochopili, že otevřené kohoutky eura se jen tak nezavřou, ať už budou jejich návrhy řešení následků pandemie jakkoli riskantní.

Evropští politici výskají radostí a slibují lidem zavřeným v domácích karanténách hory doly. A nejenom to, Francie a Německo se chystají nejvíc postižené podniky znárodnit. A k tomuto kroku budou opět potřebovat ohromné množství financí.

Jaký je ale smysl a dopad této pomoci? A bude zaručena alespoň nějaká transparence a spravedlnost? A hlavní otázka: kdo to jednou zaplatí? To nejhorší tedy přichází na konci. Jako po prohýřeném večírku jednou přijde chvíle, kdy se musí účet zaplatit.

Problém je, že současné evropské státy v čele s Francií a Itálií jsou nepolepšitelní dlužníci, bez ohledu na aktuální vládu v zemi. Od krize 2008 se jim nedaří své veřejné účty dostat do kladných čísel. Světlou výjimku tvoří Německo, a to především díky Euru. Jelikož je tato měna ale společná s těmito dlužníky, nemůže být tak silná, jako by byla německá marka. Díky tomu němečtí exportéři mají dlouhé desetiletí pořádné žně, a to i na úkor svých partnerů v EU.

A zde dochází k bodu zlomu. Jak dlouho bude někdo schopen těmto zemím půjčovat? Jistě, někdo se najde vždy, ale v tom není až takový problém. Díky ECB však tyto úrokové míry jsou tak nízké a mnohem nižší než v roce 2008 a při tom reálné vyhlídky a situace jsou dnes mnohem horší.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Těžko si lze tedy představit, že za současné dlouhodobé stagnace evropské země zázrakem nastartují růst svých ekonomik. Naopak budou brzděny ještě větším dluhem. ECB tak nenabízí reálnou vakcínu proti koronaviru. Její program jsou pouze sedativa na uklidnění vážně nemocného pacienta. ECB se tak snaží pouze získat čas pro další čekání na zázrak.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků