Hlavní obsah
Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo

KOMENTÁŘ: Uprchlíci a flexibilní solidarita - Jiří Pehe

Na bratislavském summitu Evropské unie přišli premiéři zemí Visegrádu s prohlášením, že migrační politika by měla být založena na „flexibilní solidaritě“, která nechává rozhodování o jejich konkrétních příspěvcích na samotných státech.

Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo
KOMENTÁŘ: Uprchlíci a flexibilní solidarita - Jiří Pehe

Potíž je v tom, že EU není volné společenství plně suverénních států, které o tom, zda mají být v té či oné oblasti být solidární, rozhodují ad hoc. Fungování solidarity uvnitř vnitřně provázané Unie je ve většině případů upraveno evropským právem a smlouvami.

Funguje tak kupříkladu i solidarita vyjádřená v podobě strukturálních fondů. Evropským právem je přesně určeno, do jaké ekonomické úrovně jsou jednotlivé země příjemci evropských peněz a od jaké jsou už plátci. Pravidelně je schvalován rozpočet EU, z něhož závazně vyplývá, kolik v daném rozpočtovém období bude ta která země moci čerpat.

I snaha zavést kvóty pro rozdělování uprchlíků se logicky nesla v tomto duchu. Visegrádské země mohly jistě mít část pravdy v tom, že systém povinných kvót nebude za současné situace fungovat. Bohužel ale kromě prvoplánového odporu nepřišly s návrhy, jak by se dal systém zprůchodnit kupříkladu s pomocí zavedení panevropské azylové politiky. Naopak trvají na tom, že migrační politika musí zůstat v rukou členských států, ačkoli to ohrožuje existenci společného schengenského prostoru.

Nepřišly v odpovědi na kvóty ani s výraznými nabídkami „nepovinného“ přijímání uprchlíků, kterými by dokázaly výrazně ulehčit zemím nejvíce zasaženým přílivem uprchlíků.

Ze strany politiků V4 jsme v diskusích o migrační krizi svědky zvláštní mimoběžnosti. Na otázky západních zemí, kolik uprchlíků z těch, kteří se do EU dostali navzdory všem snahám zpevnit ostrahu vnějších hranic EU, jsou jejich země ochotny přijmout, odpovídají, jako by otázku vůbec neslyšeli. Je prý  třeba lépe chránit hranice a pomáhat v zemích, odkud uprchlíci proudí.

Ano, jistě, odpovídá Západ, lepší ochrana hranic bude, pracuje se na tom, ale to neřeší otázku, kdo a jak se podělí o ty uprchlíky, kteří už jsou ve statisících na evropském kontinentu, zejména v Itálii a Řecku, aniž by tato jejich přítomnost měla co do činění s údajnou „vítací“ politikou toho kterého státu.

Odpovědí jim tentokrát v Bratislavě bylo, že solidarita má být „flexibilní“. Což v překladu do řeči praxe znamená, že země V4 nadále nehodlají uprchlíky přijímat a nechávají to „solidárně“ na západu a jihu EU. Zároveň ovšem trvají na tom, že ve všech možných ostatních oblastech nám bohatší evropský západ musí dál projevovat solidaritu. Jsou na to přece evropské zákony.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Více o autorovi

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků