KOMENTÁŘ: Trumpologie – Jiří Pehe

Trumpologie je přitom poměrně jednoduchá disciplína. Buď lze tvrdit, že vzhledem k nevypočitatelnosti Trumpa nemá smysl nic moc předvídat, o čemž lze napsat pěkný článeček či okolo toho rozehrát pěkné rozhlasové/televizní vystoupení.

Nebo lze naopak tvrdit, že Trump je velmi vypočitatelný, říká už léta to samé, a svým názorům (ač to může být pro leckoho neuvěřitelné) skutečně věří. Z této premisy se pak trumpologové mohou vydat dvěma různými směry.

Ti, kdo s Trumpovými názory spíše sympatizují, mohou předestírat úvahy, jak dobré to bude pro svět a USA, až Trump svoje pevné představy začne uskutečňovat, zejména po končícím Obamově období.

Ti, kdo si myslí, že Trumpovy názory jsou vesměs bludy (což jsou shodou okolností většinou ti, kdo si nemyslí, že Obamovo prezidentství byla nějaká katastrofa), mohou naopak nabídnout pěkné úvahy, proč bude Trumpovo prezidentství nebezpečím, rizikem atd.

V této větvi trumpologie existují ještě dvě podskupiny. Jedna má za to, že Trumpa semele mocenský aparát okolo něj, takže ať už hlásá skvělé věci, nebo spíše jen nesmysly, nakonec bude muset fungovat v rámci systému.

Druhá má za to, že Trumpa nic nesemele, je ve všech směrech svůj, protože těžký narcismus a grobiánství jsou patologické formy lidského chování, které jen tak nezměníte. Takže Trump i po zvolení, kdy by se mohl začít chovat „prezidentsky“, jak se pěkně říká, dál pilně tweetuje, uráží svoje oponenty a s částmi „aparátu“ (zejména výzvědnými službami) vede válku.

Pak jsou zde ještě různá vyjádření Trumpa učiněná mezi zvolením a převzetím moci, jako že s Ruskem je lepší spolupracovat než s ním být na kordy. Nebo že USA nemusejí respektovat politiku jedné Číny. Nebo že brexit byl skvělá věc a NATO je zastaralé. Popřípadě že americké a nadnárodní firmy mají podnikat přímo v USA, jinak na jejich výrobky bude při dovozu do USA uvaleno clo.

Tady už se zástupům trumpologů přece jen nabízí trocha té substance. Až na to, že ne všechno, co americký prezident řekne (někteří trumpologové by řekli „plácne“), se taky stane. Leccos musí být schváleno Kongresem, leckde není tak snadné zrušit to či ono bez následků, které jsou mnohem lépe vidět z Bílého domu než z Trumpova mrakodrapu na Manhattanu.

Lze se tudíž jen těšit, že po reálném převzetí moci Trumpem se v trumpologii prosadí spíše analýza prezidentových reálných činů na úkor současné futurologie. Ta je sice pro mnohé vzrušující a média ji obecně milují, ale pro jiné je tohle mlácení prázdné slámy už dost nesnesitelné.