Hlavní obsah
Josef Koukal

Vydat vlastního občana k potrestání do sousední země za čin, který spáchal na jejím teritoriu, je mimo jiné výraz důvěry, že se mu dostane stejně spravedlivého procesu jako doma. Justiční spolupráce je intimnější druh evropského soužití, než volný pohyb pracovních sil a zboží. Spravedlnost znamená víc než obchod.

Josef Koukal
KOMENTÁŘ: Styl - Josef Koukal

Případ českého řidiče kamionu, který v Bavorsku riskantním předjížděním ohrozil autobus s dětmi, jsme vlastně prožívali dvojím způsobem. Ten zážitek na silnici by asi nikdo sdílet nechtěl. Patří k poměrně častým, leckdo se s ním setkal. Rozšířená vozovka někde v kopci, přídavný pruh končí, ale já pospíchám, kliďte se mi z cesty.

Dopravní psychologové nad podobným chováním lomí rukama. Dávají ho do souvislosti s obecnou bezohledností, která panuje v té či oné společnosti. Kdo trochu cestuje, ví, že na silnicích existují různé zvyklosti, jinačí na Slovensku než v Itálii, jinak se jezdí v dopravních pruzích, jinak se používají či nadužívají klaksony, řidiči mezi sebou ve složitějších situacích jinak gestikulují. Německo máme spojeno spíš se spořádaností.

Když už se tedy stalo, že Čech svou bezohledností ohrozil tamní děti, vydali jsme ho místní justici. Přirozeně v očekávání, jak bude posuzovat jednání, které z domova známe. Ten doposud nepravomocný rozsudek je poměrně přísný. Dva roky a tři měsíce vězení natvrdo. A co je horší, nemáme ho příliš s čím srovnávat. V Česku se totiž případy, kdy nedojde fyzicky k nehodě, nedostávají před trestní soud. Máme několik odsouzených pirátů silnic, ti však své skutky dokonali. Vytlačili auto ze silnice, vybrzdili pomalejšího motoristu, zavinili nehodu, způsobili škodu, někoho zranili.

Kdo byl kdy odsouzen za pouhý styl jízdy? Za jednání, které by naplnilo skutkovou podstatu, kdyby ostatní nezareagovali včas, andělé strážní nebyli zrovna ve službě, kdy jen šťastnou náhodou dopadlo vše dobře.

Neukázněný řidič, což je terminus technicus české dopravní policie používaný ve výročních zprávách, překračuje povolenou rychlost nebo jezdí opilý. Nedodržuje bezpečnou vzdálenost, to když havaruje zezadu, občas nedá přednost v jízdě. Nebo nemá dálniční známku. To vše se dá snadno dodržet, a přesto jezdit způsobem, který ostatní na silnici ohrožuje na životě.

Nespočívá cesta k bezpečnějšímu pohybu na silnicích v sledování způsobu jízdy? S tímhle jsem už otravný, ale znovu: Jedno označené policejní auto jedoucí podle předpisů v levém pruhu ukázní celou silnici. Nikdo, kdo není blázen, ho zprava nepředjede.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků