Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Kdo se bude smát po korejských rozhovorech - Alex Švamberk

Novinky, Alex Švamberk

Po testech vodíkové bomby a mezikontinentálních balistických raket lze jen uvítat ochotu Severní Koreje jednat. V případě Korejského poloostrova je každé sebenepatrnější uvolnění napětí potřebné. Mnoho však čekat nelze, i když je nabídka upřímná a nejde o pouhý bluf Pchjongjangu.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Jak si všichni přejí dialog, je patrné z toho, že první schůzka se má konat týden poté, co KLDR dala najevo zájem jednat. A první reálné kroky už přišly - po téměř dvou letech byla obnovena horká linka mezi oběma Korejemi.

O důvodech změny postoje KLDR se lze jen dohadovat, záměr účastnit se zimní olympiády je zřetelně zástupný. Země se po posledním testu mezikontinentální balistické rakety Hwasong-15 ocitla v nebývalé izolaci. Zpřísnění sankcí přijala Rada bezpečnosti jednomyslně, nepostavila se proti nim ani Čína, která v jejich intencích začala obchod se Severní Koreou ještě více omezovat.

Už začátkem roku přestala dovážet severokorejské uhlí, na podzim omezila i dodávky ropy a ropných produktů a v novém roce jejich dodávky dále snížila a zakázala do KLDR vývoz oceli a strojního zařízení i vozidel. Přestala také dovážet textil a severokorejské potraviny. To vše má na severokorejskou ekonomiku tvrdý dopad - Čína je hlavním obchodním partnerem a podílí se 90 procenty na zahraničním obchodu KLDR.

Americký prezident Donald Trump se sice kasá, že právě jeho tvrdá politika vůči Severní Koreji, která hrozila, že může přejít ve vojenskou konfrontaci, přinesla úspěch, ale důležitější bude spíše postoj Pekingu. Na ten Trump sice velmi tlačil, ale těžko si představit, že by Čína tančila, jak Amerika píská. Čínskému vedení s Kim Čong-unem už docházela trpělivost, protože jeho avanturismus ohrožoval i Peking. Právě kvůli severokorejskému raketovému programu byl v Jižní Koreji umístěn americký protiraketový systém THAAD, který může stejně dobře jako severokorejské střely likvidovat i čínské rakety.

Není pochyb, že KLDR potřebuje uvolnit sankce, které na ni nesporně mají dopad, a bude ukazovat vlídnější tvář. Mnoho si však od toho slibovat nelze. Severní Korea opakovaně uvedla, že se nevzdá svého raketového a jaderného programu, a těžko lze očekávat, že by v tomto ohledu jakkoli změnila svou politiku. Odstrašující účinek jaderných zbraní je klíčovým prvkem její vojenské doktríny, režim s ním spojil svou existenci. Takže změnu postoje v tomto ohledu čekat nejde, i když Rusko řeklo, že nikdy neuzná KLDR jako jadernou mocnost a bude tlačit na jaderné odzbrojení Korejského poloostrova.

Severní Korea si navíc nyní může i jisté ústupky dovolit. Během loňského roku udělala velký pokrok ve vývoji svých zbraní. Poslední jaderný test prokázal, že má vodíkovou bombu. A její rakety jsou schopny doletět až do USA. Sice není jasné, jakou mají přesnost, jenomže to u odstrašujícího arzenálu není až tak důležité. A to, co KLDR ještě možná nezvládla, tedy návrat hlavice do atmosféry, může vyzkoušet při vypuštění další družice. Ještě před novoročními návrhy KLDR oznámila, že má právo zkoumat vesmír, a už se objevily zprávy, že chce letos vypustit další družici.

Obrátit se na Jižní Koreu je ze strany Severu chytré. Soul chce, aby zimní olympiáda proběhla v klidu a nekonala se ve stínu severokorejských hrozeb. A KLDR to dělá v době, kdy je prezidentem liberálnější Mun Če-in z Demokratické strany Koreje, který vystřídal odvolanou pravicovou prezidentku Pak Kun-hje, jež zastávala vůči Severní Koreji tvrdý postoj a uzavřela společnou průmyslovou zónu v Kesongu.

Mun hned po nástupu zpochybňoval rozmístění raket THAAD, takže může jít i o dobře cílený pokus oslabit americko-jihokorejskou osu. Žádost Soulu, aby se v době zimní olympiády nekonaly žádné americké manévry v oblasti, kterému Spojené státy vyhověly, musela Pchjongjangu udělat velkou radost.

KLDR si přeje, aby se zrušily pravidelné americko-jihokorejské manévry, které označuje za nácvik invaze. Loni souhlasila s čínským návrhem, že výměnou za zrušení těchto manévrů přestane testovat rakety a jaderné nálože. Spojené státy ho sice briskně odmítly, ale teď je otázkou, kdo si nakonec vytáhne kratší slámku a kdo se bude smát naposled.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Americký prezident Donald Trump sice už avizoval, že by se Spojené státy mohly později k rozhovorům připojit a byl by sám ochoten s Kim Čong-unem mluvit, jenomže Soul by mohl být ochotnější k méně výhodné dohodě. Severokorejský režim je sice brutální a obskurní, ale ne hloupý, jinak by se tak dlouho u moci neudržel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám