Hlavní obsah
Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo

KOMENTÁŘ: Jaké jsou šance českých nacionálně populistických stran – Jiří Pehe

Poté, co Václav Klaus mladší založil před několika měsíci hnutí Trikolóra, roztrhl se pytel s úvahami ohledně šancí tohoto politického subjektu. Odpověď záleží na zodpovězení otázky, zda se jen přetahuje o stejné voliče s podobnými stranami, které náleží do rodiny českého „lepenismu“, anebo může brát i odjinud.

Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo
KOMENTÁŘ: Jaké jsou šance českých nacionálně populistických stran – Jiří Pehe

Zatím se zdá, že nový rezervoár nenašel. Když se totiž podíváme na voličské preference od roku 1989, je zřejmé, že strany, které byly nejúspěšnější s antisystémovým poselstvím, kořeněným konzervativním nacionalismem i populismem, si mezi sebou už třicet let dělí zhruba patnáct až dvacet procent voličů.

V první polovině 90. let to byli Sládkovi republikáni a Komunistická strana Čech a Moravy, jež po propadu sládkovců pak na poměrně dlouhou dobu této části politického spektra dominovala. Svým způsobem přitom hrála v českém politickém systému „sanitární“ roli, protože tím, že měla takříkajíc svoje jisté v podobě účasti v Poslanecké sněmovně, přitahovala k sobě v hávu protestní antisystémové strany, do něhož se po roce 1989 „převlékla“, lidi nespokojené nejen s transformací, ale i s liberální demokracií a členstvím ČR v západních organizacích, jako je EU a NATO.

Tato její pozice se ovšem zásadně změnila s nástupem hnutí Úsvit Tomia Okamury, které se stalo politickým domovem pro lidi s ještě radikálnějšími protievropskými a antiimigračními názory, než jaké reprezentovala KSČM. Ve volbách v roce 2013 Úsvit získal téměř 7 procent hlasů, zatímco KSČM více než 11 procent hlasů. Dohromady měly tyto strany tedy zhruba 18 procent hlasů.

Když byl Okamura z Úsvitu vytlačen, založil Stranu přímé demokracie, v podstatě se stejným programem jako Úsvit, která ve volbách v roce získala více než 10 procent hlasů, zatímco podpora KSČM klesla na zhruba 7 procent. Obě strany tedy opět měly dohromady asi 18 procent hlasů.

Ačkoliv podle různých průzkumů část voličů KSČM odešla po založení hnutí ANO Andreje Babiše od KSČM právě k ANO, obecně se zdá, že počet voličů s radikálními nacionalistickými, antievropskými, radikálně antiimigračními nebo antisystémovými názory zůstal celkově zhruba stejný. Je tedy možné, že k oběma stranám, zejména k SPD, přešli někteří voliči i z jiných stran.

Pro Trikolóru je tedy klíčová otázka, zda dokáže přilákat ve větším množství i jiné voliče než ty podporující zatím komunisty a okamurovce. Ačkoliv někteří analytici upozorňovali, že Trikolóra může odlákat kvůli dřívějšímu spojení Klause seniora i Klause juniora z ODS i část voličů ODS, zatím se nezdá, že by větší množství voličů ODS k Trikolóře přeběhlo.

Spíše se skutečně přetahuje o voliče právě převážně s KSČM a SPD. V jediném nedávném průzkumu, podle kterého by se Trikolóra probojovala do PS, měla 6,5 procenta podpory, zatímco KSČM jen 5 procent a SPD 6,5 procenta. Což opět dává dohromady 18 procent, které si mezi sebe dříve dělily KSČM a SPD.

Zásadní otázkou je, co by se stalo, kdyby se zhroutila zhruba třicetiprocentní voličská báze Andreje Babiše, kupříkladu kvůli jeho odchodu z politiky nebo ekonomické krizi. Hnutí ANO má totiž několik tváří. Zůstává mu věrná už jen menšina původních voličů, kteří k němu přeběhli od pravicových stran hned na začátku, protože Babiš nabízel boj s korupcí a modernizaci. Ti by se zřejmě vrátili k občanským pravicovým stranám.

Důrazem na bezpečnost a boj s migrací k sobě ale Babiš zřejmě přilákal i některé voliče, kteří by za jiných okolností volili jednu ze tří stran českého „lepenismu“. Otázkou je, jak by se o ně tyto strany podělily.

Starší, spíše umírnění levicoví voliči, na které cílí dnes a kteří tvoří většinu voličské báze ANO, by se spíše vraceli do svých dřívějších politických domovů, tedy do ČSSD a KSČM. K SPD a k Trikolóře by zamířili zřejmě jen ti, kteří by dokázali „překousnout“ jejich nálepku pravicovosti.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Více o autorovi

Komentáře autora

Skutečný úspěch Trikolóry tedy dost závisí na případném pádu hnutí ANO. Když tedy Klaus ml. ukazuje poměrnou vstřícnost k Babišovi, nemá asi vysoké cíle. Zřejmě nyní jen doufá, že zejména od SPD a KSČM odláká počet voličů, který bude stačit na překročení pětiprocentní hranice a tím, snad, i na koaliční spolupráci s ANO.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků