KOMENTÁŘ: Ideální způsob voleb v karanténě i zahraničí – Thomas Kulidakis

Navržené čtyři možnosti hlasování jsou všechny stejně dobré a v podstatě vyzkoušené. Volit prostřednictvím určeného zmocněného zástupce, hlasovat z auta, zřídit speciální výjezdní volební komise a hlasovací místa, to vše naplní ústavní právo občanů aktivně volit.

Zvládli to v Chorvatsku, Severní Makedonii, Srbsku, kde se volby po ukončení největších karantén konaly nejdříve. Možnost voliče odevzdat hlas prostřednictvím zástupce znají také třeba v Nizozemsku nebo v tradiční demokracii britské.

Všechny výše zmíněné způsoby jsou ale dost kostrbaté a chybí jen roztáhnutí voleb na několik dní, jako tomu bylo v Chorvatsku. Je tedy největší záhada, proč ustanovení cesty k hlasování nejjednodušší je nejsložitější zavést.

Česká republika přitom patří mezi země technologicky i organizačně rozvinuté. Právo korespondenčního hlasování by se tak mohlo rozšířit i na české voliče pobývající v zahraničí, kteří by nebyli odstřižení od práva, které český ústavní pořádek definuje takto:

„Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Aby lid mohl být zdrojem moci, musí mít možnost volit, dokud je svéprávný a nepozbyl státního občanství.

Koronaviru by tedy mohli naši moudří a pracovití zákonodárci a vládci využít k zlepšení typu korespondenční volba. Pak by negativa typu nejistota cestování, barev a určení různých semaforů, fungování a nefungování roušek či chytré karantény doprovázela višeň na dortu svátku demokracie.

K volbám všeho druhu by tak měli přístup všichni, i ti, kteří zrovna jsou za humny země nebo jsou bohužel nemocní. Cesta je to nejjednodušší a nejeví se jako drbání rukou přes hlavu.