Článek
Někdy nám přijde, jako by se události nikdy nestaly nebo proběhly někde hodně dávno. Nemusíme jít až tak do minulosti, zmíním např. smrt Iránce Sulejmáního nebo zapomenutí Rojavy a Trumpova plánu v Izraeli. Úplně postačí poslední dvě události, tedy epidemie koronaviru a smrt George Floyda.
Nejenom rychlé zapomínání, ale především všeobecná mediální hysterie je charakteristickým znakem těchto událostí. Tato mediální hysterie nám totiž zabraňuje kriticky myslet a poukazovat na celistvost problému, chápat události v kontextu a správně je interpretovat. Jednotlivé události nebo činy jsou zveličovány tak, že nám zabrání vidět celek. O to víc, jak ztrácíme vizi celku, jsme připraveni vášnivě hájit tu či onu pozici. Samozřejmě bez dostatku informací a kritického odstupu.
Vražda George Floyda vzbudila silný ohlas nejenom v USA, ale po celém světě. Velmi kritický čtenář by snad vznesl dotaz, proč se jedné oběti dostalo tak výjimečné pozornosti. Protože jen v USA bylo v roce 2017 policisty zastřeleno 987 osob. Navíc je s podivem, že policisté nechali celé Floydovo zadržení nafilmovat, když jejich běžný postup spočívá v zabránění filmování. Co je však nejvíc zarážející, je zpolitizování vraždy Fĺoyda, kdy celkově vytvářený dojem nám podsouvá, že za chybu policisty může Donald Trump.
Trump uznal chybu policisty a samozřejmě chce, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Chápe znepokojení lidí, kteří vyšli mírově protestovat. Proti čemu se však tvrdě ohradil, je rabování a organizování protestů aktivistickými skupinami, které to využívají k politickému boji. Symbolem těchto aktivistů je nucení bílých občanů omlouvat se za bílá privilegia.
Není však jasné, která bílá privilegia jsou vlastně myšlena. V Americe je těžké odůvodnit diskriminaci černošského etnika tváři v tvář tvrdým statistickým údajům. Protože v USA je možné vést u trestných činů rasové statistiky a nadměrná trestná činnost u černochů je prostě statisticky významná. A to i při zohlednění toho, že nejsou nejpočetnějším etnikem v USA. Například ve Francii toto možné není, naopak je to zákonem přísně zakázané. Amerika již dlouhou dobu sází na kartu pozitivní diskriminace, kdy jsou právě černoši zvýhodňováni oproti jiným etnikům.
Typickým příkladem jsou přijímací zkoušky na vysokou školu. Zajímavé je, že například Američanům asijského původu jsou naopak body pří přijímacím řízení odebrány. Přitom se zapomíná na důležitý fakt, že pouze Trumpovi se podařilo snížit nezaměstnanost v černošských komunitách. Není to umělé zvýhodňování, co přinese pocit rovnosti mezi příslušníky různých etnik.
Ale naopak podpora boje proti dlouhodobé nezaměstnanosti, která lidem, nehledě na etnický původ, vrátí perspektivu do života a zabrání budoucím nepokojům a násilným výtržnostem. Na obranu Donalda Trumpa by se toho ještě našlo mnohem víc. Nezanedbatelnou skutečností je, že stát, kde k vraždě došlo, je řízen demokraty. A proto by měl být vyvíjen daleko větší tlak na guvernéra tohoto státu než na Trumpa. Násilné vyžadování omluv za bílá privilegia situaci neuklidní, ba právě naopak. Velká část Američanů tak vnímá tyto pokusy jako další díl nekonečné ságy pokusů demokratů odebrat americkému prezidentovi hlasy.
Tato strategie je kontraproduktivní, protože paradoxně může posilnit Trumpovu pozici, neboť se snaží o cestu zamezení nepokojů a návratu k normální situaci. Trump na rozdíl od demokratů se jak ve své předchozí prezidentské kampani, tak v té nynější primárně nesoustředí na etnické skupiny.
Matěj Široký
Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.
Tento etnický přístup nahrazuje náboženským a patriotistickým. Osud celých nepokojů a následně i boj o obhájení prezidentského mandátu tak bude spíš záviset na tom, zda dokáže získat podporu pro svoji politiku u protestantů. Evangelíci totiž mají velmi silný hlas v černošských komunitách a tím pádem Trump hlasy této skupiny potřebuje.