Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Česká politika je před volbami na nové startovací čáře - Jiří Pehe

Ještě před měsícem se zdálo, že o výsledcích říjnových voleb rozhodne především to, jak voliči vyhodnotí vládní snahy o boj s epidemií nemoci covid-19. Jenže došlo k zásadním novým událostem, které mají potenciál leccos změnit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Od léta minulého roku jsme byli svědky trendů ve stranických preferencích, které by se daly popsat jako postupný propad obliby hnutí ANO, rostoucí preference koalice Pirátů a hnutí STAN (která vystřídala v posledních průzkumech ANO na prvním místě) a stagnující preference koalice Spolu. K tomu také propad ČSSD pod hranici volitelnosti a KSČM k této hranici.

Určující bylo, že jednání vlády vnímala stále větší část veřejnosti jako chaotické. Covidové statistiky byly dlouhou dobu otřesné, pokulhávalo očkování. Pokud by vláda nedokázala do léta zařídit viditelný obrat k lepšímu, bylo téměř jisté, že volby vyhraje koalice Pirátů a STAN.

Jenže přišla kauza Vrbětice a po ní konečné znění auditu Evropské komise. Podle něj je premiér Babiš ve střetu zájmů, a nepřijme-li Česká republika nápravu, může přijít o nemalé sumy z evropských fondů. K tomu všemu se obě pravicové koalice pustily do nerealistických pokusů sesadit pět měsíců před volbami Babišovu vládu.

Řešení kauzy Vrbětice je přitom spíše úspěchem vlády - navzdory tomu, že okolo načasování oznámení o účasti ruských tajných služeb ve výbuších ve Vrběticích panují dál pochybnosti. Ty se též dál vznášejí nad plánovanou cestou vicepremiéra Jana Hamáčka do Ruska. Vláda si ale počínala rázně v odvetných opatřeních vůči Rusku, a její kroky šly proti tomu, co chtěli proruský prezident Miloš Zeman, komunisté a SPD.

Většina opozice vládu podpořila, ale body za svoje postoje a kroky v kauze Vrbětice si připíše spíše vláda. Zda to může nějak zamíchat preferencemi, nám řeknou příští průzkumy.

Opozice též nemusí paradoxně vyjít vítězně ze zveřejnění auditu EK. Celá kauza je složitá a Babiš se okamžitě pustil do ofenzívy. Nahrálo mu, že EK potvrdila jeho slova, že naše země nebude EU vracet žádné peníze, protože nepožádala Brusel v posledních letech o proplacení žádných dotací Agrofertu.

Opozice měla v tom okamžiku jednotně vyrazit do informační ofenzivy, s jejíž pomocí by veřejnosti vysvětlila, že celá věc je ještě obludnější, než kdyby peníze Agrofertu vyplácela přímo Unie. Nemalé částky (zatím se vlastně neví přesně kolik) totiž vyplácel český stát s tím, že je po skončení auditního řízení dostane zpět od EU. Příslušné instituce a úředníci přitom dobře věděli, jak audit nakonec dopadne.

Místo toho, aby se obě opoziční koalice soustředily na tuto vysvětlovací ofenzivu a sliby, že Agrofert peníze vrátí nejpozději po volbách, pokud opozice zvítězí, a lidé, kteří neoprávněně vypláceli dotace, budou po volbách přivedeni k odpovědnosti, pustily se do planého soupeření o to, jak předčasně ukončit toto vládní období. Ani jedna z variant (hlasování o nedůvěře, které prosazuje Spolu, a rozpuštění Sněmovny, které prosazují Piráti a STAN) přitom není realistická. Ve veřejnosti tak po skončení tohoto poněkud absurdního představení zůstane pocit, že se obě koalice, které by měly spolupracovat, dětinsky pošťuchují.

Toto vše se může na preferencích zásadně podepsat. Dalo by se říct, že možná už příští průzkumy ukážou, že politické strany stojí na nové startovací čáře.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám