Hlavní obsah
Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo

KOMENTÁŘ: Časy se mění… Opravdu? - Antonín Rašek

Někteří komentátoři, podle vlastního přiznání, ohlasy na své články zásadně nečtou. Údajně s ohledem na duševní hygienu a mentální zdraví. Mě to zatím neodradilo. I když přiznávám, že tím mnohý autor musí trpět. Ale pro sociologa, a daleko spíš pro psychologa, když decentně vyloučím psychiatra, reakce čtenářů představují zajímavý zdroj sociálních a politických poznatků. Někdy se najdou i zajímavé myšlenky a podněty, které dokonce vyprovokují k sebereflexi.

Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo
KOMENTÁŘ: Časy se mění… Opravdu? - Antonín Rašek

V jedné reakci na můj článek jsem se mohl dočíst: „V roce 2007 se ještě nikdo neodvážil říct, že radarová základna u nás má být proti Rusku. Mluvilo se o hrozbě Íránu. Dnes se patrně situace poněkud změnila, takže se o hrozbě Ruska začíná mluvit otevřeně a nezištná Amerika ihned sonduje terén. Ačkoliv mi je dnešní Rusko zcela nesympatické, jsem jednoznačně a vždycky budu proti americké základně na našem území.“

Autorka ohlasu se obratem může dočíst: „Skutečně si těžko nevšimnout toho, že se patrně situace poněkud změnila. Abychom si tedy s Martou Kubišovou a Václavem Neckářem začali zpívat A časy se mění…”

Jistě, změnu nemůže nikdo popřít. Ale na každou situaci je možné se dívat z mnoha úhlů, preferovat to či jiné téma. Třeba pokud jde o věrohodnost informací. Mnoho našich lidí bylo ochotno radar v Brdech připustit. Vadily jim ale právě ty zmiňované zástupné argumenty. A de facto v boji o radar jen rétorické nasazení představitelů politické pravice, kteří nakonec svěřili přesvědčování občanů o prospěšnosti brdské základy soukromé firmě za deset miliónů korun.

Už se i zapomnělo, že hlavním argumentem tehdy bylo, že íránská střela Šaháb-3 sice doletěla jen do vzdálenosti 2100 km, ale ve vývoji byla střela Šaháb-4 s doletem 1800 až 3000 km a Šaháb-5 s doletem 3500 až 6000 km. Bezpilotní letadlo bylo schopné dosáhnout vzdálenosti tisíc kilometrů, tj. území Izraele.

Írán tehdy shromažďoval i jaderný potenciál a pracoval na jaderné pumě. V té době měl Írán údajně štěpný materiál na výrobu jedné atomové pumy. Izraelské vojenské zdroje odhadovaly, že Teherán svou první jadernou zbraň vyrobí během příštích 12 měsíců. Američané soudili, že dokáže za 12 až 18 měsíců vyrobit 60 jaderných pum. Dnes o Íránu a jeho raketách moc neslyšíme.

Poté přišel Obamův projev před oběma komorami amerického parlamentu k rozpočtu a nový prezident naznačil, že Američané nejen oddálí, ale v rámci úsporných opatření i zruší plány na stavbu protiraketového systému ve střední Evropě. Tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová při návštěvě Karla Schwarzenberga připustila, že by USA mohly od protiraketového štítu upustit, kdyby byli úspěšní v diplomatickém jednání s Íránem. Příběh uzavřel Obamův noční telefonát premiérovi Janu Fischerovi.

Udělejme teď, jak říkají vojáci, operační skok a přesuňme se do současnosti zneklidněné ukrajinskou krizí. Občané na jedné straně byli přesvědčováni, že na Majdanu nejde o nic jiného, než byly naše listopadové události roku 1989. Poté se z odposlechu americké političky proláklo, že Američané investovali do politických změn na Ukrajině pět miliard dolarů. Rusové okamžitě zareagovali na pokus zrušit ukrajinský jazykový zákon odtržením Krymu.

Události se vyvíjejí dál, doléhají na nás stále naléhavěji. Pořád se něco varovného děje, ale informační zdroje aby člověk vážil pomalu jako drahokamy, když se naši politici nejsou ani za takové situace schopni sjednotit na přesvědčivém stanovisku.

Antonín Rašek

Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.

Více o autorovi

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků